KDYŽ NEVIDÍTE CESTU VEN
Pokud se najednou ocitnete s něčím konfrontovaní
a nevidíte cestu ven, buďte klidní!
Řekněte svému lidskému intelektu:
„Buď klidný! Buď zticha!
Mocná JÁ JSEM Přítomnosti (kde je vaše pozornost, tam jste!)!
Ovládni mě a můj svět!
Prodluž svou Dokonalost
a udrž Svou Nadvládu! “
Pokud se jedná o brutální stav,
řekněte:
„Mocná JÁ JSEM Přítomnosti,
vlož se do tohoto stavu!
Otoč to vzhůru nohama
a přines z toho Zázrak své Dokonalosti! “
A Přítomnost to udělá!
(St.Germain, překlad + foto: Maia Špačková)
One Comment
Aliza
Maio,
krásně jsi vystihla definici onoho pocitu, který jsem ti popisovala v jednom ze svých komentářů:
Být zahnán do kouta/nevidět cestu ven.
Pak je tu ono umění říct své racionální stránce osobnosti: ,,Pšššt…“
Podobné situace však stejně vždycky vyvolají emoce a ty generují energii. Musíme se kontrolovat a vzívat sílu svého Já, a pravděpodobně nebude nikdy snadné, aby se to obešlo bez emocí a oné nechtěné přebytečné energie.
Lze to tedy chápat jakožto efektivní řešení vyhrocené situace, a jestliže zůstanou jakási rezidua, tak se jejich intenzita bude pozvolna snižovat, a tím lépe se vyrovnáme s oněmi zpětnými rázy? Nebo lze pomocí takového smýšlení dosáhnout stavu naprostého klidu, bez negativních pocitů?
Oceňuji~