JÁ JSEM TA „JÁ JSEM“

Vezměme do úvahy, že naše hmotné, hmatatelné já, je pouze jednou částí Nás. 

Je to naše menší část a je dokonce méně důležitá. 

Hmotné tělo se, díky všem kulturním zvykům, sociálnímu chování a vědeckým poznatkům, chová tak,

že se časem opotřebí, a nakonec odchází úplně a není to většinou moc hezký pohled, ani prožitek. 

Někdy se hovoří o tom, že jsme se nenaučili žít se smrtí a někteří lidé pak jako příklad zmiňují Indiány,

jak jsou propojeni s jakousi duchovní silou, která jim sama ukáže, kdy nastal jejich čas ke smířenému odchodu.

Ano, někteří Indiáni skutečně byli a možná někteří stále jsou, velmi dobře napojení na Vyšší Já.

Avšak naše skutečné Vyšší Já – naše Já Jsem Přítomnost, pokud jsme s ní propojení,

nebo lépe řečeno, pokud ji necháváme proudit naší bytostí v její čisté podobě,

určuje strukturu, stav a změnu hmoty našich těl. 

Jak je to tedy s tím duchovním napojením? 

Opravdu můžeme mluvit o tom, že je někdo čistě napojen na svou Já Jsem Přítomnost,

a přitom jeho tělo viditelně degraduje?

Pokud se na druhé straně, naše hmotná část stane jedinou námi vnímanou částí našeho těla,

až do té míry, že máme pocit, že to je vše, co zde máme, co v celém Vesmíru existuje,

a jsme o tom přesvědčováni od naší první chvíle zrození, pak není divu,

že se ti, kdo toto tělo tak „přehnaně důležitě“ opravují, stali v očích většiny polobohy zde na Zemi. 

Ano, jakkoliv se jistě řada lékařů na počátku své dráhy dala na toto řemeslo proto,

že chtěla lidem pomáhat, síla toho, že jsou to oni,

kdo se zdá být prodloužením Boží ruky je velmi opojná a snadno vede k tomu,

že někteří mají touhu ovládat lidstvo,

nebo takovým choutkám alespoň sloužit a brát to jako poslání. 

Pokud ale uznáme a pochopíme své Vyšší Já, svou Já Jsem Přítomnost,

pokud nalezneme trvalé spojení mezi naším vědomím zde na Zemi a naším Já ve Všehomíru,

pak jsme schopni umožnit této Síle trvale ovládat celé tělo a každou jeho buňku,

neustále a každodenně jej obnovovat, udržovat ho v mladosti a Dokonalosti. 

Klíčem k tomuto stavu je Rozhodnutí propojit se se svou Já Jsem Přítomností Boha uvnitř nás

a udržovat vnitřní plamen spalující touhy po tomto propojení

a po dosažení svých vysoko položených cílů. 

Pochopte větu „Já Jsem Bůh“, v její plnosti. 

Pokud přijmeme tuto skutečnost, pokud pochopíme, že Bůh je v našem nitru,

v nás hluboko uvnitř a je to on, kdo vidí, slyší a vnímá každý náš krok a čin,

pak si jsme vědomi toho, že On je naším Já Jsem.

A pak už nikdy nespojíme tuto větu s něčím obyčejným, nulovým nebo špatným. 

Jsme zcela Bohem a On je zcela námi.

Pokud tento výchozí bod použijeme s naší tvořivostí našeho Zdroje

a necháme tuto Moc Lásky a Inteligence působit společně skrze nás samé,

pak se před námi rozvine Život, který přesahuje veškeré naše představy o dobru. 

Já jsem Ta „Já Jsem“. 

Text + foto: Maia Špačková