DEMONSTRACE: Od církve k televizi

Demonstrace, protesty, revoluce, války…

Všechny tyto lidské projevy v sobě nesou energii „boje proti něčemu“.

Tento mocný nástroj směruje tok velkého množství energie, 

která je odevzdávána lidmi, kteří se takovýchto situací účastní.

Emoce se násobí a zaplavují každého účastníka. Sami víte, co dav dokáže s vaší vůlí.

Lidé jsou vedeni strachem o svou budoucnost.

Strach snižuje vibrace a narušuje vaše energetické pole. 

V tuto chvíli jsou jako otevřené nádoby a každý si může vzít, co hrdlo ráčí.

Mimo to, energie vložená do boje či protestu proti něčemu, 

přímo posiluje tento objekt. 

Sami to znáte v malém, když bojujete s váhou, 

jste v neustálém procesu, který nikdy nekončí, 

protože svému problému věnujete tolik pozornosti,

 až si začne žít svým vlastním životem.

To, čemu dáváte pozornost, neustále do svého života zhmotňujete.

Tento princip je vám každodenně předkládán médii. 

Zaměstnanci médií nemají mnoho ponětí o tom, čemu slouží a jen následují pokyny, 

ale ti, kteří za médii stojí, jsou si vědomi této tvořivé síly a tohoto principu.

Lidé jsou pak těmito principy naprogramováni, 

aby si svým podvědomým jednáním do života vtahovali to, 

co sledují na obrazovce s odevzdáním svých emocí.

Lidská tvořivá síla je po generace zneužívána nejdříve církví, 

která se staletími vyprázdnila 

a tak místo ní musel přijít nový svatostánek v podobě televizních přijímačů.

Tato výměna štafety nastala bez jakékoliv větší pozornosti 

a pokračuje programování a směrování lidské energie. 

Tam, kam chtějí, vždy upoutají pozornost a hněv, 

který lidi nakonec dovede do ulic posílit to, co nechtějí.

Smysl pro humor se jim v tuto chvíli nedá upřít.

Proto se ti, co trochu rozumí vesmírným principům 

a začínají více žonglovat se svou tvořivou silou, 

stávají více bdělými a pečujícími o svou schopnost tvoření.

Vědí, že to, čemu věnují svou pozornost, posilují. 

Zatímco to, čemu svou pozornost upřou, zanikne.

A tak se stane i s vládami.

Není zapotřebí nic bořit, nebo něco přetvářet.

Stačí to nechat být a věnovat pozornost věcem, které za to stojí.

To znamená – své Přítomnosti, svým snům a touhám.

A poté věcem, které nás těší a jdou nám zlehka a bez větší námahy.

Pokud by si lidé na celé planetě sami sobě věnovali opravdovou bdělou pozornost, 

pak by se svět změnil v mžiku.

Už by totiž nebyl nikdo ochotný jít válčit, ubližovat druhým a okrádat je.

Nikdo by neměl potřebu proti někomu nebo něčemu bojovat. 

Představte si, že by byla vyhlášena válka a nikdo by do ní nechtěl jít!

Pokud tedy, místo abyste byli součástí „demonstrací a odporu“,

poskytujete lásku a péči sobě a věnujete pozornost věcem, které děláte rádi, 

jste velkým přínosem pro mír a spravedlnost na této planetě.

Bojem proti něčemu ztrácí všichni zúčastnění.

Boj nepřináší mír ani pravdu.

Kolikrát ještě budou lidé zkoušet demonstrace, revoluce a války, 

aby pochopili, že to není nástroj pro opravdovou změnu?

Text + fota: Maia Špačková