ZÁZRAČNÁ PŠENIČNÁ ŠŤÁVA

Pšeničná šťáva je potravina připravená z mladých listů pšenice. 

Pšeničnou trávu používali před více než šesti tisíci lety starověcí raní Mezopotámci. 

Před pěti tisíci lety ji používali kněží, faraoni a další mocní starověcí Egypťané k obnovení zdraví. Babylonský král Nabukadnezar, který vládl v letech 605–562 př. N. L., 

přičítal zlepšení svého fyzického a duševního zdraví konzumaci pšeničné trávy. Nabukadnezarovi měla být poté, co žil v obrovské pýše, lidská mysl a měl po dobu 7 let jíst pšeničnou trávu. Po té době se mu měl zdravý rozum obnovit, včetně zdraví, vitality, síly a mládí – dokud mu vlasy nedorostly jako orlí peří a nehty jako drápy orla. Poté velebil Boha jako Nebezkého Krále.

Téměř před dvěma tisíci lety, během prvního století našeho letopočtu, 

používali Essenští pšeničnou trávu jako léčivou potravu.

V roce 1915 byla práce Dr. Richarda Willstättera na rostlinných pigmentech, zejména chlorofylu, 

oceněna Nobelovou cenou za chemii v roce 1915. 

Během studií Dr. Willstättera vypukla v celé Evropě válka a v Litvě mladá dívka jménem Anna Marie Warapicki sledovala, jak její babička ošetřuje vojáky bylinami a přírodními léčivy, 

včetně pšeničné trávy. Později emigrovala do Ameriky v roce 1922.

Na konci dvacátých a na začátku třicátých let 20. století vědci včetně Charlese Francise Schnabela, 

(amerického učitele a zemědělského chemika), studovali trávy a zelenou listovou zeleninu. 

Vyzkoušeli všechny druhy krmiv a zjistili, že zvířatům se daří na trávách. 

V roce 1931 Schnabel zjistil, že trávy pšenice a ječmene 

dosáhly svého nutričního vrcholu na začátku fáze spojování nebo těsně před ním. 

Jeho výzkum se ukázal být nejhlubší studií své doby, 

který prokázal nutriční hodnotu trav 

a jak se nutriční hodnoty změnily v různých fázích života rostliny. 

Většina jednotlivých vitamínů, o kterých dnes víme, byla identifikována v průběhu 30. let 20. století vědci pracujícími na identifikaci všech nutričních faktorů nezbytných pro růst a reprodukci u lidí a domácích zvířat. 

V polovině 30. let na univerzitě ve Wisconsinu doktor Kohler a jeho kolegové zkoumali ve vodě rozpustný extrakt z travní šťávy. Vědec zjistil, že zelené potraviny bohaté na chlorofyl 

poskytují zvířatům lepší zdraví než jakýkoli jiný typ suplementace. 

Koncem třicátých let byly dehydrované a sušené obilné trávy k dispozici v několika formách 

pro použití jako doplňky stravy. Po mnoha letech výzkumu a testování vědci z University of Wisconsin zjistili, že nejvyšší úrovně nutriční hodnoty byly nalezeny v obilné trávě (pšeničná tráva), mladé bílé jetele, mladého hrášku a mladého zelí.

Na Kalifornské univerzitě v Berkeley doktor Mott Cannon a jeho kolegové zjistili, že přidání trávy nebo travní šťávy přineslo dramatické zotavení a stimulovalo růst zvířat.

V roce 1935 objevili dánští vědci   vitamín K, „koagulační vitamín“. 

Protože tuto živinu bylo obtížné izolovat ve velkém množství, 

byly místo vyčištěného vitaminu K použity obilné trávy – jak pro výzkum, tak pro lékařskou terapii.

V roce 1938 byla identifikována kyselina listová a pojmenována podle zelených listů nebo listů, které se ukázaly jako její nejbohatší zdroj. V roce 1940, v časopise American Journal of Surgery , MD Benjamin Cruskin doporučil chlorofyl „ k odstranění páchnoucích pachů, neutralizaci infekcí streptokokem, hojení ran, vyléčení chronické sinusitidy, překonání zánětů a infekcí uší, snížení křečových žil a hojení bércových vředů, eliminaci impetiga a dále erupce svrabu, hojení vředů na konečníku, úspěšné léčby zánětu děložního čípku, zbavení se se parazitárních vaginálních infekcí, snížení břišního tyfu a v mnoha případech vyléčení pokročilé tzv. „pyorea “(odtékání hnisu).

Ve čtyřicátých a padesátých letech vědci pokračovali ve výzkumu potenciálu obilných trav 

a jejich účinku na lidi a zvířata. Zjistili, že obilná tráva obsahuje faktory, 

které podporují růst laktobacilů a dalších probiotických mikrobiomů, blokují rozvoj kurdějí a zastavují nadměrnou tvorbu histaminu a peptických vředů.

V roce 1950 identifikovali všechny živiny, které jsou nyní považovány za nezbytné pro lidskou výživu (s výjimkou selenu). Vědci sledovali přínosy pro zdraví a růst, které poskytují známé vitamíny a minerály v obilných trávách. Jiné výhody však nebylo možné přičíst známým živinám.

Na konci padesátých a na začátku šedesátých let byla Ann Wigmore zraněna při nehodě a současně jí byla diagnostikována rakovina tlustého střeva. Spřátelila se s půdním vědcem a expertem na stopové minerály Dr. Georgem H. Earp-Thomasem, který věřil, že pšeničná tráva je léčivá potravina. Wigmore  začala pít čerstvou šťávu z pšeničné trávy a jíst přírodní syrové potraviny a věřila, že jí vyléčí rakovinu tlustého střeva a gangrenózní poranění. 

Pšeničná tráva obsahuje vitamíny, minerály, esenciální enzymy a aminokyseliny . Pšeničná tráva také obsahujefotochemikálie, které mají antioxidační a protizánětlivé účinky a podle všeho zabíjejí bakteriální infekce.

Živiny v 3,5 gramech (1 čajová lžička nebo 7 tablet) Organická dehydratovaná šťáva z pšeničné trávy

Živina	Množství	Denní hodnota
kobalt	1,7 mcg	1417%
vitamin K	35 mikrogramů	50%
vitamin B  (100% jako beta-karoten)	1500 IU	30%
riboflavin	260 mcg	17%
vitamín C	7 mg	10%
foláty	35 mikrogramů	8%
mangan	240 mcg	8%
selen	3,5 mcg	6%
biotin	4 mcg	6%
jód	8 mikrogramů	6%
vláknina	1 g	4%
železo	1 mg	4%
draslík	103 mg	4%
vitamín E	320 mcg	4%
protein	1 g	2%
fosfor	14 mg	2%
vápník	15 mg	2%
vitamín B6	39 mikrogramů	1.95%
niacin	252 mcg	1.26%
hořčík	3,9 mg	0.975%
cholin	5 mg	0.9%
měď	17 mikrogramů	0.85%
vitamín B12	0,05 mcg	0.83%
Kalorie	15	0.75%
thiamin	11 mcg	0.73%
uhlohydráty	2 g	0.67%
zinek	62 mcg	0.413%
kyselina pantothenová	36 mcg	0.36%
sodík	1 mg	0.083%
lutein	1 mg
síra	10,5 mg
chlorofyl	15 mg
lykopen	29 mikrogramů
zeaxanthin	280 mikrogramů
cholesterolu	0	0%
cukr	0 g	0%

Pšeničná tráva neobsahuje pšeničný lepek.

Než si vytvoříte návyk na pšeničnou trávu, může být užitečné znát ještě další historii této dokonalé léčivé potraviny. 

Na počátku 20. století objevil muž jménem Edmund Bordeaux Szekely starověký biblický rukopis, který následně přeložil. Byl to pozoruhodný objev a Szekely byl tak nadšen překladem, že vytvořil společnost, kterou nazval Biogenic Society, aby propagoval výuku tohoto nového (starého) způsobu stravování. Rukopisy začal vydávat ve formě malých knížek, které velmi levně prodával, protože cítil, že svět tu zprávu potřebuje. Knihy nazval Essenské Evangelium míru. Essenští byli velmi spravedliví lidé, kteří žili v době Mrtvého moře v době Ježíše Krista. Kristus je během té doby vlastně učil zákonům zdraví. Hlavní učení zní: Nezabíjejte své jídlo vařením. 

Hlavní učení Essene Book IV je: všechny trávy jsou dobré pro člověka a pšeničná tráva je dokonalým jídlem pro člověka. 

Ve čtyřicátých letech minulého století daroval muž jménem Charles Kettering (bývalý předseda představenstva General Motors) peníze na studium chlorofylu. 

Chlorofyl byl intenzivně studován lékaři pomocí standardů požadovaných FDA, tj. Dvojitě zaslepených studií atd. (V současné době je v lékařských časopisech napsáno více než 40 článků o léčivých účincích chlorofylu.) Tito lékaři zjistili, že chlorofyl je skvělý léčitel a používal to jako takový docela dlouho. 

Otázka zní. . . proč se do dnes nepoužívá? 

Mnoho lidí na vlastní kůži zjišťuje, jaké výhody má pšeničná tráva (tekutý chlorofyl). 

Od doby Ann Wigmore také probíhal výzkum léčivých vlastností ječmene – mužem jménem Yoshihide Hagiwara.

Yoshihide Hagiwara byl majitelem velké farmaceutické společnosti v Japonsku. Osobně vyvinul řadu léků. Z práce s chemikáliemi extrémně onemocněl. Dospěl k závěru, že pokud se člověku ze syntetických drog vytvoří nemoc, ​​jak ho potom mohou dobře uzdravit?

Začal studovat čínskou medicínu a zjistil, že otec čínské medicíny o pšeničné šťávě řekl: „Je to dieta, která udržuje skutečné zdraví a stává se nejlepším lékem.“ 

Pravdou je, že Stvořitel původně navrhl zemské pokrmy takovým způsobem, že by nejen živily jeho pozemské děti, ale udržovaly je na vrcholu zdraví. Chybou je, že se tento velkolepý design mění vařením.

PÁR ZKUŠENOSTÍ S PITÍM ČERSTVÉ ŠŤÁVY Z PŠENICE

Pila jsem pšeničnou šťávu po dobu delší než dva roky … udělala zázraky pro mě a mé vlasy. 
Pak jsem přestala pít po mnoho měsíců. 
Cítím jiný účinek … na mém těle i vypadávání vlasů a stárnutím.
A tak jsem znovu začala.

Pil jsem listovou zeleninu po dobu 4 let, je mi 31 ale vypadám na 21, mám bezmeznou energii. Tohle je úžasné!

Věděl jsem o pšeničn šťávě velmi dlouho, ale nikdy ji nepil. Teď mi začala růst v mém domě a piji ji od té doby 10 dnů. Je to úžasné. Cítím hodně změn ohledně mého zdraví. Cítím se velmi energický a mám menší bolesti v mém těle. Myslím, že časem to také pomůže na oči. Trpím očními problémy.

Ve skutečnosti, farmaceutický průmysl se snažil komercializovat chlorofylu kolem 70. a 80. let. Nefungovalo to, protože za účelem získání energetické výhody, životní síly (záporných elektronů, biofotonů, atd), je třeba ji pít čerstvou, po odšťavnění během 10 minut. Toto je popsáno v knize s názvem „Léčivá síla chlorofylu“ 

Informativní, ale může to být zajímavé, „listová zelenina má to, co se nazývá „faktor šťávy z trav“, u kterého bylo prokázáno, že býložravce udrží při životě prakticky do nekonečna.“ Legrační!

Prášek z pšeničné šťávy je vhodný pro podporu zubů a bolesti dásní. Já ho používám jako ústní vodu a cítím se mnohem lépe.

Má osobní zkušenost (Maia):

Měla jsem několikatýdenní období každodenní konzumace čerstvé pšeničné trávy

v roce 2019.

A když zpětně nahlédnu na fotografie, pak když je srovnám s obdobím za půl roku,

pak je tam v období pití šťávy viditelná změna v obličeji.

V té době jsem si to tak neuvědomovala, jako když má člověk možnost se vrátit v čase zpět

A vnímat to v porovnání.

Dnes mám sice v obličeji pokrok díky obličejové gymnastice, a ještě více s přidáním meditace a jisté praxe s tipy od Saint Germaina, ale i tak mě fotografie z tohoto období inspirují k nově zahájenému procesu pití této šťávy.

Doporučuji poslední doušek chvíli cedit mezi zuby, protože to i velmi hezky pomáhá dásním a zubům.

Po nějaké době pití šťávy určitě uvidíte změny na vlasech a pleti a možná můžete zaznamenat tendenci zjemnit svůj jídelníček.

Mohou u některých lidí přestat různé chutě a hlady, a větší jasnost myšlení a udržení koncentrace.

Co se týká nemocí, vzhledem k tomu, že jsem zdravá, nemohu popisovat, co vše se uzdravilo, a tak jsem benefity cítila na své vizáži – rysy obličeje, více záře v očích, pleť, vlasy, nehty, energii, jasnosti myšlení a změně chutí ohledně toho, co jsem jedla.

Ale vše samozřejmě záleží na délce pití šťávy a velmi doporučuji to dělat ráno.

I když, zpočátku to fakt někomu může způsobit problém si oblíbit tuto specifickou chuť, a tak se nebojte šťávu více naředit vodou, je to pak přijatelnější.

Moc bych to ale nemíchala s další šťávou třeba z ovoce…pro léčivou moc opravdu šťávu pijte čistou.

Text + fota: Maia Špačková