TOUHY

Touha je věčný hnací motor Životní Síly a způsobuje nekonečnou expanzi Vesmíru.

Každá božská bytost je jí poháněna až po svou nejmenší částečku. Touha vede každého k jeho růstu a každý má schopnost tuto svou Dokonalost přinést do svého hmotného života na Zemi. Někomu se to daří více, někomu méně, avšak z vyšší perspektivy z každé touhy má užitek celý Vesmír, jehož je každičká lidská bytost součástí.

Tak jako neexistuje nic, co by donutilo Vesmír zastavit svou expanzi, neexistuje nic, co by zabránilo lidem chtít více a více a více.

Je to stejná součást života, jako dech.

Dojde-li k utlumení tužeb, dochází k utlumení životní energie a tato dotyčná bytost přestává být dostatečně zaměřená ve fyzičnu a vrací se zpět ke svému Zdroji způsobem, který všichni nazývají smrtí.

Někteří lidé si všímají toho, že jejich život neobsahuje to, po čem touží. 

Čím více tomu věnují svou pozornost, tím méně se cítí dobře. 

Avšak nedostatečně rozumí důvodu, proč se tak cítí.

Domnívají se, že tyto pocity jim způsobily jejich touhy a chtění a začnou je za to obviňovat. Začnou o tom spřádat své teorie, že je nedobré cítit touhy, chtít více a více toho či onoho a pak svá přesvědčení předkládají dalším lidem, kteří cítí podobné rozladění z toho, že jejich život neobsahuje více viditelného, co pro sebe chtějí a po čem touží. Vzájemně se podpoří, obviní svou „touhu“ (pohon životní energie) a utvrdí své nové přesvědčení. Vznikne zde prostor pro knihy, kurzy a další teorie, jak se učit chtít méně a méně a méně…jinými slovy, jak utlumit život…jak utlumit svůj růst…k  tomu nejzazšímu, zastavení expanze Vesmíru, však nikdy nedojde. Inteligence Stvořitele je ohromná a tak je navždy zařízené, že i kdyby se lidská populace stavěla na hlavu, vymyslela ty nejlepší teorie a praxe jak zastavit lidské touhy či je zredukovat na nejmenší míru, lidé jsou na věky Vesmírem inspirováni znovu a znovu a znovu k dalším, lepším a větším touhám, které jsou okamžitě vibračně splněné jejich individuálním Vyšším Já.

Proč je tolik frustrace z toho, že lidé ve svých životech nemají to, co by chtěli?

Nejdříve začnu tím, že „chtít více a více“ je přirozeným voláním Zdroje, který je v každém člověku, k tomu, co má za tu spoustu životů navršené a hotové a připravené k použití do hmotného světa. Všechna přání, které kdy kdo individuálně měl, jsou hotová a větší nefyzická část každé lidské bytosti z nich vyrostla a celý Vesmír z nich profituje. Všechna tato hotová přání jsou s vaším podpisem a nikdy nemohou být vydána do hmotného světa nikomu jinému, než jen vám samotným. Nikdo tedy nemůže nikomu nic vzít, nebo se na někom přiživovat.

Avšak ve hmotném světě jsou rozdíly v tom, kolik si toho lidé umějí umožnit do své zkušenosti. Někdo disponuje větším, někdo menším Blahobytem a při mylném pochopení Vesmírných zákonů se může zdát, že někteří lidé vládnou takovému blahobytu a bohatství, že ho musí mít na úkor těch, kteří si pro sebe umožní jen zlomeček toho, co ve své širší perspektivě vlastní. Ti, kdo se na svět dívají tímto způsobem, se necítí dobře. Což je zákonité. A z toho místa nedobrého pocitu jsou inspirováni někoho či něco, za tento stav věcí, které vidí ve své realitě, obvinit. A každý takovýto akt jim způsobuje stále větší mezeru mezi tím, kým skutečně jsou a mezi tím, kým chtějí být. Jejich pocity jim neříkají to, že se cítí špatně proto, že touží po něčem, co nemohou mít a že jsou špatní, když mají takové tužby, ale říkají jim to, že se tím, jak nahlíží na svět, jak obviňují sebe či jiné, či dokonce Boha v sobě, stále více vzdalují tomu úžasnému Blahobytu, který si pro sebe vysnili a který je přichystán ve své dokonalosti k jejich použití v tomto životě v tomto hmotném světě.

Jejich pocity jim napovídají, že se vzdalují od místa, ve kterém mohou zažívat stálý proud hojnosti, bohatství, krásy, zdraví, vitality, radosti a že mohou každý den prožívat hmatatelné důkazy o tom, jak moc jsou Vesmírem milováni.

Než se Stvořitel vydal na vzrušující výlet jako individualizované Já v mnoha, mnoha fyzických tělech, neměl v plánu, že bude trpět a strádat a obviňovat sebe a druhé (sebe) z neschopnosti a špatností. Zařídil pro sebe, ve své nekonečné Moudrosti a Inteligenci, ten nejlepší systém, jak si maximálně užít všech výhod hmotného světa. Zařídil pro sebe maximální a dokonce expandující podporu z nefyzična pro okamžité splnění jakékoliv touhy, ke které bude ve fyzické zkušenosti inspirován. Tak se stalo.

Zařídil, že jen On se může uschopnit do jakékoliv Moci.

Zařídil pro sebe věčný proud tužeb, které pohání životní energii.

Dal si ten nejdůkladnější nástroj- uvědomění, který mu může poskytnout nekonečnou Svobodu a nekonečný Růst.

Věděl, že jen On sám se může uvrhnout do okovů omezení a destrukce, nebo se rozhodnout pro dvě křídla duše – ROZHODNUTÍ A MOC.

Každý z nás je prodloužením tohoto sebevědomého a mocného Stvořitele, který se vydal za tím nejúchvatnějším dobrodružstvím… na jehož pomyslném konci této hmotné reality je úplné splynutí s tím, kým je.

A tím začíná další úroveň vývoje a další nové dobrodružství vyzdobené novými a novými touhami. 

Text + fota: Maia