MODLITBA

Akt, který byl aplikován na Zemi církvemi pro další kontrolované odvádění energií masy.

Není snad žádný člověk na Zemi, který by se alespoň jednou v životě nemodlil.

Málokdo si však uvědomuje, že v tuto chvíli je jeho tvořivá energie zneužívaná.

Modlit se – znamená upřít pozornost na něco, čeho se mi nedostává a vložit dosažení naděje do rukou (energie) někoho ze vně – zároveň tím podle principů „podobné přitahuje podobné“ vyslat impuls do vnějšího prostředí.

A jak jsem již mnohokrát napsala, jedna z věcí, o kterou zde na Zemi jde, je o upoutání naší pozornosti požadovaným směrem.

V tomto případě jde tedy o geniální praktiku, která vždy upoutává naši pozornost na to, čeho se nám nedostává.

Když se ohlédnete za svými zkušenostmi, co vám rychleji zhmotnilo vaše záměry a sny?

To, že jste drželi sepnuté ruce a neustále jste se modlili, ať už jste konečně zdraví, finančně zajištění, ať vám vyjde to, či ono atd., nebo to, že jste si představovali krůček po krůčku výsledek a pociťovali, že ve vašem vytouženém stavu již jste?

Když prociťujete své sny a touhy, setrváváte v TADY A TEĎ v Pravdě, která zní, že vše již máte vytvořené a vaše větší část je v dokonalé verzi toho, všeho dobra, po kterém toužíte.

Když se ale modlíte, kam odcházíte?

Pravděpodobně do „budoucnosti“ a prosíte za něco, co se má odehrát v budoucnu.

Zítra, zítra, zítra…

Z čeho máte ve svém srdci lepší pocit?

Když se modlíte a za něco prosíte, nebo když si ten sen či situaci představíte a ve své vizi ji prožijete?

Můžete si ten rozdíl vyzkoušet hned teď.

Každý z nás má schopnost ovládat svou energii, tvořit své sny a touhy a naplnit jimi svůj vlastní svět. 

A každý z nás se k tomto způsobu existence může svobodně rozhodnout.

Akt odevzdání svého života do rukou a zodpovědnosti jiných, je také svobodné, respektování hodné rozhodnutí.

Ve své zkušenosti jsem se také několikrát modlila za něco.

Vím, že jsem této snahy brzy zanechala…snad zklamání, že to, za co se modlím, nepřicházelo.

Zato představy, které jsem opakovaně udržovala a dokázala procítit, do mého života vstupovaly zanedlouho.

Snění a vizualizace jsou klíčem ke zhmotňování všeho, čím již ve skutečnosti jste, a emoce (radost, vášeň, síla, nadšení…) jsou urychlovače – jako když věci přidáte raketový pohon.

Modlení je základním kamenem náboženství.

Jak usměrnit tvořivou energii lidstva.

Jak je ubezpečit o jejich podřazenosti a neschopnosti se o sebe postarat.

Utvrdit je v jejich oddanosti a pokoře k něčemu vyššímu, chytřejšímu a mocnějšímu, než jsou oni sami.

Přitom např. Ježíš a jemu podobní (kterých v té době bylo mnoho), nikoho neučili „modlit se“.

Zato jasně ukazovali, jakou schopnost má lidské tělo a lidský duch.

Učili „věřit v sebe“, dovolit v sobě rozprostřít „světlo“ a tím umožnit rozvinou své schopnosti překonávající jakoukoliv pozemskou technologii.

Nikde ani náznak o učení modlení se nejenom za sebe, ale i za dobro ostatních.

A vše kupodivu probíhalo s velkým pochopením a přijetí tehdejších obyvatel.

Dokud…

Nebyl jeho příběh „přepaden“ a do naší reality vsunuta jeho „nová verze“ o Ukřižování Ježíše Krista.

Tím byla lidstvu podsunuta důležitost „oběti“, „obětování se“ a „hledání spásy ze vně“.

Další z blokujících energií přinášející v důsledku „destrukci“ civilizace.

A další potencionální „emoční potravu“.

Pro naší novou civilizaci nemá místo přinášet si do budoucna stále stejná paradigmata.

Proto odchází i „vzorec modlení“.

Ten, kdo nám tento starý vzorec podsouvá, stále vězí ve starém myšlení a od tohoto starého myšlení se odvíjí i vše, co nám pro „spásu lidstva“ přináší.

Nemůžete postavit nový, úchvatný dům na starých, prohnilých základech.

Respektuji toho, kdo se do takového domu nastěhuje.

A uznávám jeho svobodnou volbou.

Vím, že je to velkolepá bytost s úžasnými schopnostmi a že je pro něj nejlepší to, až si na to přijde sám.

Text + fota: Maia Špačková