HRANICE MYSLI
Všichni se nacházíme v zóně svobodné vůle tohoto Vesmíru.
Co tato informace znamená?
Pouze to, že je vše dovoleno, protože vše v sobě skrývá esenci prvotního Stvořitele.
Kdo se tedy dokáže vymanit z konceptu dobra a zla, získá mnohem širší náhled nad událostmi, které se dějí a dít budou.
A sám pochopí svou vlastní roli a své možnosti v tomto dění.
K tomu, abychom byli schopni dát průchod své „vlastní vůli“, potřebujeme informace = Světlo.
A to je to, co se intenzivně děje na planetě a co se začíná intenzivně dít i v našich tělech (v naší DNA).
Nějakou dobu jsme byli informováni ze vně, ale postupně začínáme být informováni ze svého nitra.
Je na čase, abychom radikálně změnili názor na sebe a zbořili všechny hranice mysli.
Je na čase, abychom se pozvedli ze svých každodenních dramat a událostí a začali chápat, co se právě děje s vývojem lidstva a jeho vědomím.
V ideálním případě každý z nás začne cítit, že tvoří v každém okamžiku svou identitu a vše, co prožívá v běžném životě, tvoří pouze sám.
V tuto chvíli bude zapotřebí začít velmi dobře rozlišovat, co a kdo přichází z nebes.
Rýsuje se potenciál pro naše oklamání, protože je snadné nás klamat.
A tak je na čase velmi zhluboka pochopit základní kámen tohoto systému, ve kterém se nacházíme – a to, ŽE TVOŘÍME SAMI SEBE A SVOU REALITU SVÝMI MYŠLENKAMI.
A takto máme potenciál vytvořit nový svět, novou Zemi a tím poskytnout nový plán a novou možnost.
Bez této nové perspektivy je zde potenciál pro velký kosmický klam, který má možnost být rozehrán ve jménu dobra pro celé lidstvo.
Stejně tak mi dává stále větší smysl má vnitřní informace, abych neplesala nad novými technologiemi, ale více zaměřila pozornost a rozvíjení svých schopností sama u sebe.
Když je totiž LÁSKA = TVOŘENÍ bez INFORMACÍ=SVĚTLA, může být přímo zničující.
Tato planeta fungovala do teď na velmi nízké frekvenci, na frekvenci přežití a bezmoci.
Když se rozhlédnete skrze své cítění, můžete vnímat zmatek a strach některých lidí, kterým se rozpadá vše, čím byl jejich život doteď definován.
Tento chaos nového vědomí přináší na planetu ti, kteří v sobě ukotvují Světlo=informace.
Takže, do jisté míry toto hroucení přichází s tím, jak se vyvíjíme, že jsme svou vlastní inspirací a jsme živoucím příkladem pro ostatní.
Dělá vám teď právě problém představit si sebe jako bořitele jen proto, že máte určitý systém víry, co se týká destrukce?
Pokud se v tomto paradigmatu zaseknete, stanete se velmi spoutanými ve vnímání reality.
A to, jak vnímáme realitu, se odráží i v tom, jakou realitu budeme prožívat.
Je proto nezbytně nutné, abychom prozkoumali hranice, které jsme si sami určili.
Musíme začít toto stanovení hranic jasně vidět, musíme vědět, co si myslíme, že dokážeme a co ne.
Tyto hranice nás totiž poutají k této přítomné verzi reality.
Hranice, které jsme si stanovili nám brání v pohybu s novými informacemi, které nás probouzejí.
Když začneme odstraňovat různé vrstvy reality poutané na naše stanovené hranice – tomu se říká „duchovní povznesení“.
Nést Světlo je, z pohledu zajetého lidského života v přesně vymezených hranicích, nelehký úkol.
Začněme tím, že nejdříve prozkoumáme, kým jsme ve svém fyzickém těle, jelikož ono je naše prodloužení MOCI zde na Zemi.
Naučme se ho řídit a používat, což znamená strhnout všechny naučené víry o tom, co naše fyzické tělo dokáže.
Není to žádné vězení z masa a kostí – to z něj vytvořila pouze lidská mysl.
Dnes v noci mi přišla inspirace, jak naložit s hranicí, která se týká schopností mého fyzického těla. Prosím, tuto uvedenou inspiraci berte jako dobrovolnou, jste svobodné bytosti.
Po jisté informaci pracuji více intenzivně v odstraňování hranic toho, kdo jsem a co mohu.
Při myšlence na „hranici“ se mi vynořila inspirace, představit si tuto hranici, která stojí za mým záměrem a brání mu v rozletu ke zhmotnění, jako tlustou červenou čáru, kterou je možné hadříkem postupně celou setřít.
A tak jsem s radostí vzala měkký, příjemný hadřík a pěkně jsem kousek po kousku tuto „hranici“ smyla.
Poté jsem ještě nějakou dobu strávila vnášením „Světla“ z dalekého vesmíru skrze korunní čakru do mého těla a zpětně vyvěrajícího ze solar plexu tak, že utvořilo kolem mě světelné vajíčko a Světlo se vpilo do každičké mé buňky. Tělo se krásně nadneslo a v tomto světelném vajíčku jsem ještě jednou zopakovala radostné stírání své „červené hranice“, jelikož jsem si uvědomila, že by se tato inspirace mohla ukotvit do mého energetického pole se záměrem odstranění hranice mysli ve všech mých existencích Já.
K tomuto bych dodala, že neexistujeme pouze v jedné verzi a naše duchovní probuzení musí projít ve všech našich verzích. Je zapotřebí poznat a sjednotit naše Já, aby se jim na cestě dostalo Světla.
Další věc, kterou v této době můžeme pro sebe udělat je strážit svou „frekvenci“.
To znamená, nesnažit se zachraňovat kdekoho kolem sebe.
Je důležité v této chvíli udržet uvědomění a pochopení toho, co se děje.
Pokud budeme schopni udržet svou frekvenci, děláme tu nejhodnotnější práci nejenom pro Zemi, ale i pro další lidi, kteří se začnou probouzet.
Pomáháme především tím, že žijeme svůj život v souladu se Světlem a s tím, co víme.
ŽIJEME svou PRAVDU.
Abychom získali „Světlo=informace“, pracujme pouze sami se sebou a integrujme všechna svá Já.
Stvořme své „nadšené Já“, které je osvobozené, radostné, když něco koná a nejvíce, když dosáhne toho, kvůli čemu koná.
Tato planeta potřebuje bytosti, které nacházejí své „nadšené Já“.
Žijme své „Světlo“ – nežijme uzavření.
Říkejme, co víme, ale nestoupejme si na řečnický stupínek a nemávejme rukama jako fanatici.
Jednoduše řekněme, tomu věřím a tohle žiji.
Zasvěťme svůj život „službě sobě“.
Když sloužíme jen SOBĚ, povznášíte všechny kolem sebe.
Služba neznamená dělat ze sebe mučedníka a říkat: “Já vás všechny spasím.“
Služba znamená, dělat práci SÁM a žít tak,
že každý,
koho se dotkneme,
je naší cestou ovlivněn.
Důvěřujme si.
Co to znamená?
Že si jsme vědomi svého vnitřního vedení, víme, že naše myšlenky vytvářejí náš svět, a jsme si tím naprosto jisti a VÍME to s božskou samozřejmostí.
KDYŽ NĚCO MYSLÍM, JE TO.
Frekvence lásky nese „tvoření“ a úctu ke každému stvoření a životu.
Frekvence lásky bez informace (Světla) může být velmi poškozující.
Pokud žijete v tom, že láska pochází z něčeho mimo vás, budete stále opakovat to, co se na planetě dělo znovu a znovu – uctívat někoho, kdo šíří frekvenci lásky jako někoho svatého.
Ideální je spojit Světlo= informaci s Láskou= tvořením.
To nám umožní cítit se součástí stvoření, nesoudit jej a neděsit se ho.
Vidět vše jako božskou dokonalost
a chápat vývoj
a poučení každého zúčastněného vědomí.
Text + fotografie: Maia Špačková
—————————————————————————————————————————————————–
Každý článek, který vám naše stránky nabízí, je malým dílem, jež si žije vlastním životem.
Doprovází jej vždy autorské fotografie, které vám dotváří náladu.
Záleží nám na tom, abyste se při čtení dobře cítili a měli při tom úžasný zážitek.
Stránky provozujeme na kvalitním serveru a naši technici pečují o to,
abyste mohli kvalitu zažívat z většiny vašich zařízení.
Pokud se vám stránky líbí, můžete přispět na jejich provoz.
Měsíčně je potřeba nejméně 4600,-Kč na zajištění technického provozu stránek.
Vaše finanční příspěvky nám můžete posílat na účet 1029737000/2700, VS 888
IBAN
CZ1927000000001029737000
SWIFT: BACX CZ PP
5 komentářů
Radka
Maio, krásné vysvětlení, krásná inspirace! 🥰 Pokud se budu soustředit na sebe a své povznesení a zvyšování vibrací, tím ovlivním i okolí. Je to jako nesnažit se vychovávat dítě, ale žít a ono se přidá. Děkuji! ❤
Maia
RADKO
je to úplně přesně tak, jak píšeš. 🙂
A teď to nepíši jako teoretickou úvahu,
ale nejenom že jsem si to vyzkoušela na svém dítěti,
ale i takto na vzdálenost jsem nádherně otočila tímto způsobem
svůj vztah s rodiči…hlavně s maminkou. 🙂
Stačili mi k tomu jen laskavé myšlenky,
které jsem jednoho dne začalo o mamince mít.
Vlastně jsem aktivně měnila svou vibraci v tomto konkrétním případě,
a jen několikrát denně jsem hýčkala úplně nové myšlenky,
než jsem doposud měla. 😉
A fakt se během pár týdnů
náš vztah po mnoha letech úplně otočil,
dalo by se říci, že to bylo velmi zázračné. 🙂
Takže, každá změna vibrace
o jakémkoliv tématu,
naprosto otáčí realitu.
Jakoby člověk opravdu vstoupil do své jiné verze. 😉
Bez snahy někoho napomínat, vychovávat,
něco si vyříkávat, vyjasňovat….
prostě nic takového materialistického, terapeutického,
jen nové myšlenky…láska….pochopení…změna úhlu pohledu…..změna přesvědčení.
Tiše, na dálku, pravidelně, klidně. 🙂
A ano, ti lidé, se přidají.
Někde v textech Abraham říká,
že se ve většině ti lidé vždy přidají
a je jen velmi mizivé procento lidí,
kteří to neudělají.
A tam jde vždy o velký extrém negace.
Ale „soulad“ se Zdrojem, nebo Přítomností JÁ JSEM,
má vždy, vždy přednost nad vším.
To je Zákon.
A platí to i o úplně cizí lidi,
kteří se v ovlivnění Tvého souladu, Tvé nadvlády,
musí přidat…alespoň na chvíli, kdy jsi s nimi v kontaktu
a Tvá vibrace, Tvé záření, je na tu chvíli absolutně ovlivní.
Pak tací lidí, i úplně cizí, jednají ze své Přítomnosti,
aniž by to dělali vědomě…a pak je opustíš,
oni se proberou z toho souladu do svého zajetého nesouladu…
a říkají si, ty jo, co jsem to udělal!
Chtěl jsem škodit a ono to nešlo,
já najednou dělal „dobro“! 🙂 🙂 🙂
Radka
Ano, Maio, měla jsem to velmi podobně. Své děti jsem se snažila vychovávat zpočátku, byla jsem na dnešní dobu hodně mladá maminka, ale brzy jsem pochopila, že to není potřeba. Prostě jsme žili a užívali si. 🥰
A s rodiči to mám také podobně, jen jsem to asi nedělala úplně se záměrem, ale nějak podvědomě jsem si ty myšlenky o nich (také hlavně o mamince) přenastavila a najednou totální změna, přesně jak píšeš. Je to fantastické!
Ten poslední odstavec Tvé odpovědi je GENIÁLNÍ!!! 🥰
Pitaya Fae
Maio, to je nádherné. Já jsem si dříve říkala, jestli nejsem sobecká, když tu svou mamku neustále netahám po léčitelích a nestarám se, jestli pravidelně cvičí a dýchá, jako to dělají některé mé vrstevnice. Že nejsem ta klasická dcera, co dýchá mami za krkem, pořád jí do úmoru nevolám a neorganizuji jí zahradu a dům, ale místo toho pečuji o svůj život a maminku cítím tak lehko ve svém srdci a vím, že je v pořádku. Až jednou jsem si začala všímat, že ta maminka je vlastně ráda, že ji „v tom nechám samotnou“. Na to, co potřebuje, si přichází vlastním tempem, pěkně přirozeně a lehce. Velmi se mi ulevilo. Teď, když to píšu, tak ji vidím jako strom, který se postupně probírá z komatu. 🙂
Maia
PITAYA FAE
krásné. 🙂
A funguje to. 😉
Největší vítězství člověk zažije, když si ho umožní sám,
když si na vše přijde sám…. tím myslím pomocí své Přítomnosti,
protože nikdy nejsme sami.
A je to takto velmi posilující.