Maio, mám jednu otázku: proč lidé, kteří znají učení o Já Jsem, a nejen, že znají, ale také Ho žijí, nebo třeba i jiní s jiným učením, stárnou? I Pearl Dorris, ač konala zázraky, nechala své tělo zestárnout. Čím to? Jak si to vysvětluješ?
Protože očekávali že zestárnou a zemřou. Prostě toto přesvědčení bylo silnější než to,
že se dostali tak blízko k vědění o podstatě člověka,
který je Bůh a ten je JÁ JSEM.
Protože nedokázali naplno žít to, o čem věděli. Stárnutí je vlastně nesoulad…velmi často je to prolnutí kritiky sám sebe, a druhých
a velmi často si mnoho lidí neuvědomuje, jak jemné niance mohou být kritikou.
Díky jistým postojům lidská bytost degraduje svou životní sílu
a tělo pak dosáhne stavu, který se nazývá stárnutím a smrtí.
Dále…nedokázali udržet své TOUHY, protože to je motor životní síly
a jakmile člověk utlumí své TOUHY, zaměření na své TOUHY,
pak jím přestává životní síla proudit.
Peter také ve videu mluví o tom, jak prošel tou tzv. duchovní cestou,
nechal do sebe vstoupit myšlenku jak nemá nic chtít,
jak je to všechno to EGO,
a tak silně zabrzdil svou životní sílu, že šel do toho stromu umřít. Protože co tady bez TUŽEB?
Jaký má pak život smysl?
Jak má nás život pohánět, když zabrzdíme touhy?
V těle se začne vytvářet hormon „smrti“ a tělo začne zhoršovat, stárnout a umírat. Toto podporuje žití v pocitech viny, sebesouzení a strach ze smrti.
Tělo reaguje na kolektivní vědomí,
pokud mu každý den neřekneme, jak má fungovat. Pokud někdo podvědomě přijímá koncept stárnutí a nevyhnutelnost smrti,
pak tělo jede podle plánu uloženém vibračně v kolektivním vědomí.
Další věc, přijmutí konceptu času, který je iluzí,
ale lidé této iluzi věří
a buď žijí v minulosti, nebo budoucnosti
a míjí věčné TEĎ.
Jenomže ŽIVOT je jen v TEĎ
a pak může trvat věčně.
Lidské tělo bylo stvořeno proto,
aby žilo stovky tisíc let. Bylo vytvořeno tak, aby žilo z funkcí svých žláz,
ne z orgánů.
Díky sekreci hormonů z těchto žláz
bylo navrženo tak,
aby nikdy nezestárlo,
ba, aby bylo schopné se transformovat dle vibrace do stále větší dokonalosti a krásy.
Věčného života, udržení těla v mládí a jeho vylepšování
lze dosáhnout jen ve chvíli, kdy člověk odstraní víru ve smrt.
A tito lidé, i když byli na blízku „Pravdě“
některé staré víry ze svého podvědomí neodstranili.
A nechali se časem vést.
Ještě pár poznámek k tématu
– touha vzniká pozorováním situace, věci či sebe sama a kladením si otázky na základě pocitu, který není úplně dokonale nadšený, jak to mít lepší? Tedy i po získání čehokoliv a „všeho“ co si člověk přál vzniká nutně další potřeba, z bodu nového poznání. Nemůžete vědět, jaké to je v bodě, kde to již máte, když to ještě nemáte.
Teprve poznáním daného nového bodu vám vzniknou nové touhy. A tak když se vám povede zpomalit vědomě svůj věk, začnete toužit po dalším zlepšení a víc a víc.
Pokud si to umíte představit jako Maia hned, tak si dáte cíl rovnou na nebe vzestoupení
Otázka TEĎ – sladkého přítomného okamžiku – pokud jste v něm, pak jste vyloučili minulost a budoucnost (ne že by jste ji nechtěli, ale nežijete tím, až budu … ) a jste vlastně v bodě bez času, v kvantovém prostoru, kde jste v čase TEĎ a máte před sebou nekonečné množství svých vlastních realit a chápete, že je na vás, jak tu dlouho chcete setrvat a hledět do těch nekonečně mnoha šuplíků a vybírat a prožívat to a ono. Ochutnávat. Hrát si.
9 komentářů
Radka
Tak to je opravdu moc krásné!!!
Evelyn
Nádherné! 🙂
Maio, mám jednu otázku: proč lidé, kteří znají učení o Já Jsem, a nejen, že znají, ale také Ho žijí, nebo třeba i jiní s jiným učením, stárnou? I Pearl Dorris, ač konala zázraky, nechala své tělo zestárnout. Čím to? Jak si to vysvětluješ?
Maia
EVELYN
moc hezká otázka. 🙂
Protože očekávali že zestárnou a zemřou. Prostě toto přesvědčení bylo silnější než to,
že se dostali tak blízko k vědění o podstatě člověka,
který je Bůh a ten je JÁ JSEM.
Protože nedokázali naplno žít to, o čem věděli.
Stárnutí je vlastně nesoulad…velmi často je to prolnutí kritiky sám sebe, a druhých
a velmi často si mnoho lidí neuvědomuje, jak jemné niance mohou být kritikou.
Díky jistým postojům lidská bytost degraduje svou životní sílu
a tělo pak dosáhne stavu, který se nazývá stárnutím a smrtí.
Dále…nedokázali udržet své TOUHY, protože to je motor životní síly
a jakmile člověk utlumí své TOUHY, zaměření na své TOUHY,
pak jím přestává životní síla proudit.
Peter také ve videu mluví o tom, jak prošel tou tzv. duchovní cestou,
nechal do sebe vstoupit myšlenku jak nemá nic chtít,
jak je to všechno to EGO,
a tak silně zabrzdil svou životní sílu, že šel do toho stromu umřít.
Protože co tady bez TUŽEB?
Jaký má pak život smysl?
Jak má nás život pohánět, když zabrzdíme touhy?
V těle se začne vytvářet hormon „smrti“ a tělo začne zhoršovat, stárnout a umírat.
Toto podporuje žití v pocitech viny, sebesouzení a strach ze smrti.
Tělo reaguje na kolektivní vědomí,
pokud mu každý den neřekneme, jak má fungovat.
Pokud někdo podvědomě přijímá koncept stárnutí a nevyhnutelnost smrti,
pak tělo jede podle plánu uloženém vibračně v kolektivním vědomí.
Další věc, přijmutí konceptu času, který je iluzí,
ale lidé této iluzi věří
a buď žijí v minulosti, nebo budoucnosti
a míjí věčné TEĎ.
Jenomže ŽIVOT je jen v TEĎ
a pak může trvat věčně.
Lidské tělo bylo stvořeno proto,
aby žilo stovky tisíc let.
Bylo vytvořeno tak, aby žilo z funkcí svých žláz,
ne z orgánů.
Díky sekreci hormonů z těchto žláz
bylo navrženo tak,
aby nikdy nezestárlo,
ba, aby bylo schopné se transformovat dle vibrace do stále větší dokonalosti a krásy.
Věčného života, udržení těla v mládí a jeho vylepšování
lze dosáhnout jen ve chvíli,
kdy člověk odstraní víru ve smrt.
A tito lidé, i když byli na blízku „Pravdě“
některé staré víry ze svého podvědomí neodstranili.
A nechali se časem vést.
Gabriel
Ještě pár poznámek k tématu
– touha vzniká pozorováním situace, věci či sebe sama a kladením si otázky na základě pocitu, který není úplně dokonale nadšený, jak to mít lepší? Tedy i po získání čehokoliv a „všeho“ co si člověk přál vzniká nutně další potřeba, z bodu nového poznání. Nemůžete vědět, jaké to je v bodě, kde to již máte, když to ještě nemáte.
Teprve poznáním daného nového bodu vám vzniknou nové touhy. A tak když se vám povede zpomalit vědomě svůj věk, začnete toužit po dalším zlepšení a víc a víc.
Pokud si to umíte představit jako Maia hned, tak si dáte cíl rovnou na nebe vzestoupení
Otázka TEĎ – sladkého přítomného okamžiku – pokud jste v něm, pak jste vyloučili minulost a budoucnost (ne že by jste ji nechtěli, ale nežijete tím, až budu … ) a jste vlastně v bodě bez času, v kvantovém prostoru, kde jste v čase TEĎ a máte před sebou nekonečné množství svých vlastních realit a chápete, že je na vás, jak tu dlouho chcete setrvat a hledět do těch nekonečně mnoha šuplíků a vybírat a prožívat to a ono. Ochutnávat. Hrát si.
Evelyn
Děkuji, Maio i Gabrieli. 🙂 Krásně a výstižně osvětleno.
Lenka
Evelyn, mám to rovnako. O Peterovi viem už pár rokov a tiež ma to starnutie prekvapilo. Ale jeho videá sú naozaj veľmi príjemné 🙂
Lenka
Inak niekoľko jeho knižiek je preložených aj do češtiny. U pani Melzerovej (tá ich prekladala) https://www.reiki-melzerova.cz/kopie-kdo-jsem-1 alebo priamo u Petra ako ebook https://www.i-am-teachings.com/httpswwwweeblycomeditormainphp-465526.html (sú tam jeho knihy vo viacerých jazykoch, čeština začína na treťom riadku).
Maia
LENKO
také děkuji za odkazy. 🙂
Evelyn
Leni, moc děkuji za další inspiraci. 🙂