SETKÁNÍ S LEDŇÁČKEM
Toto mládě ledňáčka včera v podvečer vrazilo do okna.
Zaznamenala jsem ránu, a když jsem dopsala jistou věc, šla jsem do obývacího pokoje a jak sleduji svou zahradu, zaměřím pozornost na něco modrého a říkám si: “Kde se vzal na zahradě ten modrý papír?“
Modrá se zdála být taková hodně modrá na živé zvíře. Jdu tam a zjistím, že tam pololeží mládě ledňáčka. Ledňáčka jsem nikdy na živo ani nezahlédla, znám ho jen z fotografií. Hned mi bylo jasné, co je třeba udělat, a tak jsem započala Reconnectivní léčení…tak, jak jsem již takto rychle vrátila do aktivity mnoho desítek ptáčků nejrůznějších druhů za ta léta, co mám tuto zahradu.
Letos to byl teprve druhý případ, kdy bylo třeba pomoci. Většina běžných druhů ptáčků si do kolektivního vědomí dala instrukce, jak se na této kouzelné zahradě pohybovat, kde mají hojnost po celý rok.
Spíše se teď velmi často setkávám s tím, že mláďata poletují pomalu kolem oken a zvědavě nahlíží dovnitř.
Jedno mládě bylo na počátku léta velmi, velmi urputné a každý den několikrát denně neustále oblétávalo všechna okna v horní zahradě a ťukalo do nich, nejvíce koukalo do obýváku a do mé pracovny, kde mám počítač a bylo to fakt hodně, hodně zvláštní a trvalo to asi měsíc.
Takže, ledňáček obdržel podporu ze Zdroje, kterou si fakt vychutnával…to vidíte, jak se různě natáčejí a přijímají a slastně přivírají očička, dokonce mi na ruce i dvakrát jako by zívnul tak, že jsem viděla ten jeho malý jazýček.
Upřímně, zblízka je barva jeho peříček úchvatná, já mu tu jeho „látku“ tak obdivovala.
Velmi jsem ho oceňovala a vnášela jsem do léčivé energie „záměr“ jeho dlouhého, hojného života.
Když na ptáčky takto mluvíte, vidíte tu reakci.
Evidentně vnímají vibraci toho, co říkáte a na co myslíte.
Když začnete cítit, jak jsou naplnění tou přirozenou životní aktivitou,
což vidíte i na způsobu, jak se posadí, protože se tak hezky narovnají,
je jasné, že jsou již připraveni odletět si za svým životem.
Pak je zapotřebí jim dát vibračně svobodu.
Já jim vždy říkám, že jsou energie mezi námi srovnány, že mi nic nedluží, že je svobodný a může si svobodně odletět tam, kam jeho srdce touží.
Jasně vědí, intuitivně cítí, jaký smysl tyto zvuky mají a jsou připraveni vás opustit.
Než jsem na to přišla, s prvním ptáčkem jsem takto setrvala více než hodinu chozením po zahradě, kdy mi seděl na prstu a mohl kdykoliv odletět, ale on to vůbec neudělal. Když jsem umožnila této myšlence přijít a pak jsem mu tato slova řekla, otočil se na mě, zadíval se mi do očí svým očkem, jako by řekl „děkuji“, zamával křidélky a odfrčel.
Tento ledňáček kolem mě dvakrát obletěl kruh a vrátil se na mě, až teprve potřetí si letěl za svým.
Prozradím, že před asi měsícem jsem viděla někde sdílenou fotografii ledňáčka v přírodě a pomyslela jsem si: „Tolik druhů různých ptáčků létá na mou zahradu, nebylo by hezké, kdybych tam viděla i ledňáčka?“ A myšlenku jsem opustila.
A stalo se tak, že jsem měla unikátní možnost ho mít i na prstě a věnovat se mu svou energií,
obdivovat ho a dlouho oceňovat jeho úchvatnou barvu.
Je evidentní, že někde blízko hnízdí, možná i na naší zahradě, kde máme divoce zarostlou pískovcovou skálu ve dvou patrech – jedna menší je dokonalým sídlištěm pro mnoho ptáků, kde hnízdí (někdy mi to podle zvuků připadá, že je tam hlava na hlavě, je to totiž luxusní lokalita – protože pak jen jednou zamávají křídlem a jsou v krmítku, kde mají po celý rok bio semínka slunečnice, vlašáky a buráky v syrové kvalitě), přes ulici je potok a do zhruba 100 metrů jsou 3 rybníky.
Dokonalá chovná stanice u Maii.
Má zahrada je dětmi ptáčků tak oblíbená, že vidím, jak s pokřikem radostně poletují v hejnech tu do růže, do keříku, do okurek, do stromků, na jasan, do křovisek na skále, nedávno mi jeden letěl kolem hlavy, když jsem stála na zahradě a přemítala o její pestrosti a co ještě vylepšit, až se mi dotkl tváře, protože jaksi nezaznamenal, že jsem člověk.
To bylo překvápko s výkřikem „Jéééé!!“
To vykřikla ta sýkorka, ne já. 🙂 🙂
S radostí Maia
Text: Maia Špačková
Fotografie: Gabriel
————————————————————————————————————————————————–
Každý článek, který vám naše stránky nabízí, je malým dílem, jež si žije vlastním životem.
Doprovází jej vždy autorské fotografie, které vám dotváří náladu.
Záleží nám na tom, abyste se při čtení dobře cítili a měli při tom úžasný zážitek.
Stránky provozujeme na kvalitním serveru a naši technici pečují o to,
abyste mohli kvalitu zažívat z většiny vašich zařízení.
Pokud se vám stránky líbí, můžete přispět na jejich provoz.
Měsíčně je potřeba nejméně 4600,-Kč na zajištění technického provozu stránek.
Vaše finanční příspěvky nám můžete posílat na účet 1029737000/2700, VS 888
IBAN
CZ1927000000001029737000
SWIFT: BACX CZ PP
3 komentářů
Kate
Maio, takova nadhera, nemuzu se na nej vynadivat 😍! Zvirata obecne me fascinuji, ale ptacky, ty vazne miluji, to jsou tak nadherna stvoreni…. A vzdy, kdyz vidim nejakeho takoveho paradne barevneho (nazivo jsem nedavno videla pava), jak neskutecne ma barvy a dumyslne poskladana pericka, rikam si, ze toto samotne uz je prece dukaz Boha/Stvoreni/Zdroje i pro tzv. neverici…jak by neco tak uzasneho mohlo byt nahodou, kdyz je to ocividny zamer, ostatne jako cela priroda (vcelky, cmelaci, kvetiny…. 🥰).
Na zachyceni teto dokonalosti jsi Maio skutecne Mistr, dekuji ☺️
Maia
KATE
děkuji. 🙂
Něco zajímavého ohledně ptáků.
Ti pochází od Mistrů (stvořili je),
aby nám připomínali,
že máme také dvě křídla – andělská.
Jsou to – ROZHODNUTÍ a MOC.
Když to pochopíme, uznáme a uchopíme to v teď,
pak se můžeme rozlétnout jako ptáci do své Absolutní Svobody. 🙂
Kate
Maio, to je tak mocne! Mam radost, ze to nyni vim, dekuji 😊