MOHOU BÝT PŘÁNÍ PŘEDURČENA, A PROTO SE NĚKTERÁ NEPLNÍ?
Je možné že přání, která si přeji a která se mi dlouho nezhmotňují,
mohou být přání, která nejsou cestou mého srdce,
či plánu mého Zdroje – Já Jsem Přítomnosti, který mne řídí?
Jsou věci, které si přeji, určeny k tomu, aby se mi nezhmotnily,
protože nepatří do mé předem vytyčené cesty,
o které již bylo předem rozhodnuto?“
Na první pohled by to tak mohlo vypadat a asi je pár lidí,
kteří tuto iluzi plně přijímají jako součást své hluboké víry
a ta jim v jejich životě plně manifestuje důkazy o této „pravdě“.
Pravděpodobně tato víra umožňuje někomu cítit se lépe,
když mnohokrát toužil např. po finanční svobodě, která se mu prozatím nezhmotnila.
A pro lidskou mysl, a hlavně její zajeté vzorce přemýšlení,
je mnohdy přijatelnější být v pozici této bezmoci,
jelikož je to známý a osvědčený pocit, na který jsou zvyklí než si být plně vědom toho,
že svoboda, po které touží, je již hotová,
ale není pouze „umožněna“ prostřednictvím jisté setrvačné víry
či omezujících myšlenkových programů, jež stále převládají.
Jinak řečeno, dotyčná osoba je naladěna na jinou frekvenci,
než je frekvence jejího přání či touhy,
kterou se její Zdroj stal téměř ihned poté, co poprvé zažádala.
Vezmu to tedy od začátku.
Co znamená to, co lidé nazývají „cestou svého srdce“?
Ve skutečnosti se jedná o dobré pocity,
které skrze srdce cítíme,
a tyto dobré pocity jsou naším navigačním systémem,
který říká, že když se cítíme dobře,
jsme v souladu s naší vnitřní bytostí = Zdrojem.
Jinak řečeno, když máme tok myšlenek, ze kterých máme dobrý pocit,
když zaměřujeme pozornost na věci, které nám způsobují dobré cítění,
když říkáme slova, která nás pojí s dobře pociťovanými emocemi,
jsme v tu chvíli vibračně sladěni s tím, kým skutečně jsme ve své širší perspektivě
– s tím, kým jsme a kým se stáváme v naší větší nefyzické podstatě.
Ale i tato větší část – náš Zdroj – je stále v pohybu a tvůrčím růstu.
My nejsme něčím, co je stále stejné…naše Já Jsem Přítomnost = Zdroj
roste souběžně s tím, k jakým představám, přáním a snům jsme inspirováni
v této fyzické časoprostorové existenci.
Náš Zdroj obsahuje jak vibrační ekvivalent všech žádostí a vylepšení
z mnoha minulých životů, které jsme si neumožnili manifestovat do fyzické skutečnosti,
tak také obsahuje další a další vibrační podstatu všech přání,
která jsou a budou zkombinována novými žádostmi a myšlenkami,
k nimiž jsme a budeme inspirováni v průběhu svého života na Zemi.
Protože nic není nikdy úplně hotové, ani náš Zdroj není nikdy zcela kompletně hotový.
A to na věky věků.
A tak to, co někteří nazývají cestou srdce, je vibrační podstata jejich Zdroje.
Tedy souhrn a existence všech jejich vyřčených, myšlených,
či vibračně odvysílaných přání a vylepšení,
která byla vyprodukována touhou po hodnotnějším
a radostnějším životě, a finanční svoboda v našem světě
stojí v takovém případě na vysoké příčce.
Tímto ve své celé podstatě lidé rostou a tím také expanduje celý Vesmír.
Všechna přání, která kdy člověk vibračně odvysílal do Vesmíru,
jsou součástí jeho „cesty srdce“.
Tudíž, Vesmír má všechny prostředky k tomu, mu každé přání,
kterým se jeho Zdroj stal, zhmotnit do lidské reality!
Když se přání nezhmotňují?
Skutečná podstata je světelně vzdálená od toho,
co by se dalo nazvat „není ti to předurčeno mít“.
Nebo „není to cesta tvého srdce.“
To, co je příčinou skutečnosti, že se přání ještě nezhmotnila do reality,
je mezera mezi osobním naladěním (vysíláním) a vibrací přání,
která jsou součástí Zdroje.
Jakmile máte jinou vibraci, než je vaše JÁ JSEM Přítomnost = Zdroj,
nemůžete přijímat to, kým již jste a kým se stáváte.
Na rádiu to téměř každý chápe.
Když chce poslouchat jistou stanici, musí naladit na frekvenci, na které vysílá.
A to platí i pro přijímání našich hotových přání.
Lidé si často neuvědomují, co je od vibrační podstaty jejich Zdroje vzdaluje.
Myslí si, například, že mohou komentovat něčí práci
a cítit,
že se jim nelíbí, jak ten dotyčný přemýšlí,
a domnívají se,
že tohle je bez vlivu na jejich aktuální vysílání.
Přeci jejich chtění dosáhnout zdraví či finanční prosperity
je tematicky tak velmi vzdálené od toho,
že často či stále dokola opakují,
jak se jim myšlenky či činy toho nebo onoho týpka nelíbí,
jak nežije ten správný život a morálku,
jak se naparuje tím,
že k němu přichází jeho bohatství apod.
Vesmírný zákon ale způsobí, že nepříjemné pocity,
které někoho nutí stále dokola reagovat na totéž,
i když se tematicky liší od toho, co pro sebe chtějí,
vždy ovlivňují jeho „bod přitažlivosti“ a brání „umožňování“.
Krásný příklad je např. nemoc „rakovina“.
Téměř všichni se ji bojí a málokdo si ji pro sebe skutečně přeje.
Jak to, že tolik lidí touto nemocí onemocní?
Bylo jim to předurčeno?
Museli k tomu, aby onemocněli rakovinou,
myslet nebo sledovat nemocné s rakovinou?
Podstata je jiná.
Dokonce takový člověk, nemusí ani sledovat jiné nemoci na druhých lidech,
nemusí o nich číst a dívat se na filmy s tímto tématem.
Stačí, když se bude zaobírat jinými tématy, u kterých nemá příjemné pocity.
Například téma politika, nebo cizí světonázory, sledování někoho, komu se nedaří,
může třeba jen mít rozepře se sousedy,
může mít pocit, že jeho život není takový, jaký by si přál,
nebo je ponořen do systému víry „konspiračních teorií“
a z nich pramenícího pocitu bezmoci,
či jen přijal přesvědčení,
že si někteří bohatí nezaslouží své peníze a že jen kradou.
To, co si člověk přitáhne za nechtěné, nebo to,
co brání v jeho „umožňování“ je součtem vibrační podstaty témat,
která v něm vzbuzují nelibé pocity
a součtem jeho vnitřních přesvědčení a očekávání,
které si mnohdy ani neuvědomuje.
Vesmír poté zkombinuje dokonale to, co tento člověk vyzařuje
a pošle mu přesnou vibrační podstatu toho, na jaké frekvenci tento člověk vysílá.
A velká část lidí si nedá dohromady to,
jaké pocity nabízeli v jiných tématech o kterých si mysleli,
že se jich až tak úplně netýkají,
a to,
zda si tím umožňují či neumožňují manifestaci toho,
co ve svém životě chtějí.
Osobní přesvědčení a očekávání hrají jednu z nejdůležitějších rolí
při zhmotňování do fyzické existence.
Filozofie o tom, že některá přání, po kterých jste toužili a vyslali do Vesmíru
a hned vám byla dána, vám nejsou předurčena se zhmotnit,
protože nejsou cestou vašeho srdce,
je přesvědčení vytvářející specifické očekávání,
které bude jistě bránit v „umožňování“ mnoha věcí,
jež jsou vibračně hotové.
Vy však máte plné právo na všechna přání,
díky kterým váš Zdroj vyrostl a stále roste,
a všechna tato přání jsou „cestou vašeho srdce“.
Vesmír vám je s radostí dodá,
nacházíte-li se ve shodné vibraci,
abyste je mohli přijmout.
Text + fotografie: Maia Špačková
———————————————————————————————————————————————————-
Každý článek, který vám naše stránky nabízí, je malým dílem, jež si žije vlastním životem.
Doprovází jej vždy autorské fotografie, které vám dotváří náladu.
Záleží nám na tom, abyste se při čtení dobře cítili a měli při tom úžasný zážitek.
Stránky provozujeme na kvalitním serveru a naši technici pečují o to,
abyste mohli kvalitu zažívat z většiny vašich zařízení.
Pokud se vám stránky líbí, můžete přispět na jejich provoz.
Měsíčně je potřeba nejméně 4600,-Kč na zajištění technického provozu stránek.
Vaše finanční příspěvky nám můžete posílat na účet 1029737000/2700, VS 888
IBAN
CZ1927000000001029737000
SWIFT: BACX CZ PP
4 komentářů
Eva Mrázková
Maio díky za tento příspěvek, naprosto perfektně vysvětleno(-: Nikdy se mi neomrzí slyšet to znova a znova, pokaždé z jiného úhlu, jinými slovy. Moc by mě zajímalo, jak je to s léky, jakýmikoli, ať přírodními nebo chemickými. Účinkují někdy a nebo je za tím vždy zákon přitažlivosti a ten stojí nad tím, takže záleží jen na naší víře v lék a podle toho buď účinkuje a nebo ne? Podle mě stojí ZP nad tím, takže účinek přímo závisí na naší víře v něj. Pak jsem přemýšlela o tom, jak to funguje, když je člověk v bezvědomí. Je pak účinek dán vírou lékařů v lék nebo metodu léčení? Předem děkuji za tvůj názor(-:
Maia
Evo
děkuji. 🙂
A ano, Tvé úvahy jdou správným směrem.
Všem lékům, procedurám, bylinkám dáváme moc jenom my.
Ale tím, že se takto děje,
lidé často nejdou pro stav plného zdraví přímo ke Zdroji,
pak všichni léčiví agenti
mají limit.
Když je člověk v bezvědomí,
stejně funguje podle kolektivního vědomí,
podle své specifické víry
a přijímá vibraci okolí,
pokud nejde někam,
kde cítí svou sílu,
a nevytvoří své vlastní rozhodnutí.
Poté ho nikdo nemůže z venčí ničím ovlivnit.
Pak někdy dochází navzdory konečnému stavu
spontánní bleskové uzdravení. 🙂
Eva Mrázková
Maio, moc děkuji za komentář(-: Myslela jsem si, že to je tak s léky, jen jsem to neměla od nikoho ( Abrahama nebo tebe) potvrzené. Je pro mě zajímavé si uvědomit, že i v bezvědomí fungujeme podle kolektivního vědomí, to mě nikdy nenapadlo, ale perfektně mi to zapadá do skládačky(-: Moc děkuji(-:
Maia
EVI
ohledně toho bezvědomí.
Jsou lidé, kteří leží v kómatu třeba 10-20 let nebo i více
a tito lidé stárnou,
stejně jako by byli při vědomí.
Tam je jasný důkaz,
že tělo, jakmile není řízeno vědomými myšlenkami,
nebo jakmile lidské vědomí a podvědomí neustoupí...když člověk zemře (pak se tělo okamžitě regeneruje a omlazuje),
pak tělo jede podle kolektivního programu.
Podvědomé programy mají na tělo vliv i během bezvědomí.
Anita Moorjany
byla ve stavu,
kdy musela zemřít,
aby vědomí ustoupilo
a ona se vlastně vrátila do těla,
které započalo bleskové uzdravení.
Její tělo, když zemřela,
a než se opět vrátila do těla,
mezi tím započalo automatické uzdravení z děsivého stavu rakoviny.
Ale než zemřela, i přes to,
že byla v bezvědomí,
tělo se neuzdravovovalo.
Proto musela zemřít.
Aby uvolnila cestu přorozeného automatického uzdravení.
Pak,
jakmile se do těla vrátila s jistým uvědoměním,
již nebránila tomuto uzdravujícímu se procesu,
který byl lékaři prohlášen za zázračné uzdravení.