VŠICHNI JSME SVOBODNÍ
Základem života každého z nás je „svoboda“.
Všichni jsme se narodili s věděním,
že si svou realitu vytváříme sami.
A když se nám to v dětství snažil někdo mařit,
cítili jsme v sobě okamžitě rozladění.
V té době jsme přesně věděli, kdo jsme
a jaký náš život má být.
Časem…jak jsme se integrovali do společnosti,
začali jsem postupně přebírat představy druhých,
jak by měl náš život vypadat.
Přesto vše všichni uvnitř cítíme,
že existuje „absolutní svoboda“,
že jsme stvořiteli svých životních zkušeností.
A to, jak prožijeme svůj život,
záleží pouze a jen na nás.
Když se lidé přizpůsobují společnosti, když usilují o to,
aby do ní zapadli,
nevědomky se vzdávají toho nejzákladnějšího:
své totální a absolutní svobody tvořit!
Tato „svoboda“ je v samé podstatě našeho bytí
a nikdy se jí nemůžete zbavit.
V našem prožívání života a zkušeností
nemůže tvořit nikdo jiný,
než jen my!
Netvoří za nás vláda, EU, Putin nebo Trump.
Žádná okolnost nemůže sama o sobě vtrhnout do naší zkušenosti
o ovlivnit nás,
pokud ji my svou pozorností nepozveme dál.
Jsme svobodní
a vždy jsme byli svobodní!
Vždy budeme svobodně dělat svá vlastní rozhodnutí.
Není možné, aby někdo jiný utvářel naši realitu.
Pokud tato slova pochopíme,
a skrze cílené konání poznáme, jak chutná svoboda tvořit,
když si začneme vytvářet vědomě své zážitky
a řídit tak svůj život,
začne nám to přinášet veliké uspokojení.
Na něco se soustředit
a tvořit to,
je tak vzrušující a rozradostňující.
V tu chvíli námi proudí vědomí,
jenž je ve skutečnosti naším Zdrojem.
A když vědomě umožňujeme toto spojení s našímm Já,
jenž je naším Zdrojem,
zažíváme absolutní radost.
Tím, že si vědomě zvolíme,
kam budeme směřovat své myšlenky,
jsme v trvalém spojení se Zdrojem,
se vším,
co považujeme za dobré.
A základem tohoto vesmíru je Dobro.
Je základem všeho, co je.
Proudí do nás a skrze nás
a my to musíme jen umožnit.
Uvolnit se a vtáhnout ho do své bytosti.
Stále naslouchat svému navigačnímu systému,
jenž nám říká,
kdy jsme ve spojení se svým Zdrojem
a kdy ne.
Takto se pohybujeme vpřed,
a umožňujeme veškerému Dobru,
jenž je pro nás nachystané,
proudit do našeho světa a našich zkušeností.
Neexistuje nic, jako náhoda,
nebo jako potřebná zkouška.
Zdroj pro nikoho nemá nachystané tvrdé zkoušky
ani potřebu prožívat nezmar, nemoci a destrukci.
Takto si lidé jen omlouvají svůj nesoulad,
který vychází z místa,
kdy si nejsou vědomi toho,
kam směřují svou pozornost
– svou tvořivou sílu.
Bůh není záškodník,
není strůjcem lidských těžkostí a nesváru či nedokonalosti.
Bůh je pouze a jen čisté Dobro.
A každý, i ten, co prožívá zmar,
má Dobro na dosah ruky.
Úplně každý
i se schopností si pro Dobro sáhnout v jakékoliv situaci.
Každý je svobodný.
Vždy byl a navždy bude.
Text + fotografie: Maia Špačková
———————————————————————————————————————————————————————————————————————————————-
Každý článek, který vám naše stránky nabízí, je malým dílem, jež si žije vlastním životem.
Doprovází jej vždy autorské fotografie, které vám dotváří náladu.
Záleží nám na tom, abyste se při čtení dobře cítili a měli při tom úžasný zážitek.
Stránky provozujeme na kvalitním serveru a naši technici pečují o to,
abyste mohli kvalitu zažívat z většiny vašich zařízení.
Pokud se vám stránky líbí, můžete přispět na jejich provoz.
Měsíčně je potřeba nejméně 4600,-Kč na zajištění technického provozu stránek.
Vaše finanční příspěvky nám můžete posílat na účet 1029737000/2700, VS 888
Děkujeme.
IBAN
CZ1927000000001029737000
SWIFT: BACX CZ PP
5 komentářů
Katerina
Milá Maio,
velmi děkuji za tento text, který opět pozitivně povznesl mé vědomí a potvrdil mé nedávné prožitky.. Ač vím, že si vše v životě tvoříme samy, v posledním čase to bylo u mně tak trochu jak na houpačce, jednou nahoře, podruhé níž… Ač jsem cítila, že z určitých myšlenek nemám moc dobré pocity, pořád se ke mně vracely. Byly jak chvilkové ochrnutí, které se nedá odehnat a se kterým se nedá moc udělat. No a když jsem pak následně prožila ne zrovna moc příjemné situace, bez kterých bych se určitě ráda obešla, ani jsem se moc nedivila. Pozitivní na tom bylo jen to , že jsem alesponˇ chápala, proč se tak stalo. No a pak jsem zas prožila docela jinou zajímavou situaci, která mi potvrdila, že když zůstanu naladěna na vyšších vibracích, vše se může dít úplně jinak. Stalo se tak, když jsme šli navštívit příbuznou, která byla v tu chvíli velmi silně negativně naladěna, až tak, že by se dal vzduch krájet a já jsem chtěla udělat čelem vzad a odejít. Ale bylo v plánu se dlouho nezdržet, tak jsem si řekla, že to tu chvilku snad nějak vydržim a začala myslet na věci, které mi dělají radost. A stala se zvláštní věc, nebotˇ ač jsem stála uprostřed dalších dvou osob, příbuzná na moji přítomnost vůbec nereagovala a nepromluvila na mně jediné slovo, jako bych neexistovala. Stala jsem se zkratka neviditelnou. Zpočátku mě to tak trochu i iritovalo, než mi vše, co se odehrávalo, došlo, což pak ještě více povzneslo moji pozitivní náladu. Takže ano, máme svobodnou volbu a tvoříme si sami své prožitky, jen si říkám, proč někdy mohou být myšlenky tak tvrdošijné a sloužit nám spíš jako špatný pán, než jako dobrý sluha.
Maia
KATERINO
Moc děkuji za tento úžsný, jasný příspěvek. 🙂
Uvědomit si, vědět, co se stalo
a že je to vždy výsledkem naší tvorby,
je velmi,velmi veliký krok vpřed.
To mnoho lidí neumí…stále z toho musí někoho, nebo něco obviňovat
a tímto se vzdávají své moci.
Jakmile ale přestaneme něco vinit,
ale uvědomíme si,
že my jsme ti, kdo to stvořil,
pak si takto bereme svou Moc zpět.
Je to velmi vysoká vibrace.
A je nutné zdůraznit,
že je zapotřebí nevinit ani sám sebe,
jen si prostě uvědomit
a vědět,
že tvoření je vždy jen a jen v mých rukou. 🙂
Takže …udělala jsi velmi velký pokrok
a vidíš…vesmír Ti dal krásně najevo,
že umíš tvořit to, co chceš. 🙂 🙂 🙂
Katerina
Děkuji Maio,
to je moc krásné, co jsi napsala.
Hana
Milá Maio, milá Kateřino, mám podobnou zkušenost z poslední doby. Ačkoliv to vím, že si tvořím realitu sama, tak mám poslední dobou ze sebe pocit, že mě ty negativní myšlenky tak ovládají a samozřejmě se to v realitě hned odráží. Přesto naštěstí jsem si také toho vědoma, že to není nic zvenku, nikoho z toho neobviňuji a naštěstí sebe taky ne. Neříkám, že si za to můžu sama, ale že si to tvořím sama. Přemýšlela jsem hodně o tom, co je jinak, že to teď tak „zhoustlo“. A jestli něco mi dává smysl, tak je to možná to, že člověk v určité fázi, kdy má pocit, že má něco „zmáknuté“, tak přídou zkoušky. Tak tím si asi teď procházím, možná nejenom já. A vlastně jsem ráda, protože vím, že obstojím. Taky mám pocit, že toho je ještě hodně nahromaděno někde uvnitř, co nikdy nebylo vyřčeno a není už ani potřeba se tím zabývat, ale prostě musí to ven. Takže to lítá… ale pak se mi uleví. Nepitvám se v ničem, jenom to propouštím. Děkuji za podporu, která přichází z těchto stránek, která přichází z JÁ JSEM. 🙂 Hana.
Maia
HANI
já děkuji za inspirativní sdílení. 🙂 🙂
Někde Abraham říká,
že jakmile v sitaci, která třeba může být nějakou zkouškou,
se dokážeme myšlenkami vynést do vyšší vibrace,
dokážeme vědomě zvládnout tu situaci,
aniž bychom se do toho zapojili emočně (že nás to rozhodilo, máme vztek, nebo cítíme nenávist),
tak se ta situace již nikdy nezopakuje.
Takže, když to nepitváš,
dokážeš to pustit a nechat to být,
pak máš vyhráno.
Jsi šikulka. 🙂 🙂 🙂