PROČ MI TRVÁ TAK DLOUHO, NEŽ DOSTANU TO, CO CHCI?
Tak jak se pohybujeme svým světem,
v každém okamžiku víme přesně co chceme.
Mnoho lidí si toho ani není vědoma,
někdy si i myslí, že vlastně vůbec neví, co chtějí,
aniž by si uvědomovali,
že jakmile se setkají s jakýmkoliv kontrastem,
ihned vysílají šípy svých přání
a je jim okamžitě všechno splněno.
Proč to ale nevidí ve svém světě hned?
Nebo, proč když se dostanou do vědomějšího stavu,
pochopí, proč tu jsou
a chopí se své Moci vědomého tvoření,
nevidí výsledky svého zaměřování se na to,
co chtějí,
ve svém světě rychle?
Základem pro jakékoliv tvoření je vždy „myšlenka“.
A je i jedinou překážkou pro rychlou
nebo okamžitou manifestaci
našich tužeb a přání.
Myšlenka je základním stavebním kamenem všeho,
co známe,
celé planety i celého vesmíru,
dokonce i našich fyzických těl.
Myšlenka je vždy nositelem určitého druhu vibrace.
Lidem ale skrze mysl během dne prochází desetitisíce myšlenek.
Jak můžeme vědět, jaké všechny jsou?
Honit a prohlížet si každou myšlenku,
to je v jisté úrovni vnímání nadlidský úkol.
Ale my sem na Zemi nepřicházíme nepřipravení.
Nepřicházíme ani s holýma rukama.
Máme nejmocnější nástroje ve vesmíru,
i když je vůbec nevidíme.
Jedním z těchto nástrojů je schopnost vnímat emoce
a dokonce emoce vytvářet.
Emoce jsou naším navigačním systémem,
kdy můžeme s jistotou vědět,
jaké druhy myšlenek v naší mysli převažují
a tudíž jak moc velké překážky stavíme manifestaci
všech našich přání a tužeb.
Když tvoříme překážku prostřednictvím převahy nesouladných myšlenek,
jenž brání k projevení našich přání,
cítíme se nedobře.
Navigační systém nám tak dává najevo,
že v tu chvíli nejsme myšlenkově v souladu s naším Zdrojem
a tudíž bráníme manifestaci všemu,
po čem jsme toužili,
a co je zároveň hotové
a na cestě k nám se projevit.
Jakmile ale začneme pociťovat úlevu,
poznáme, že se zbavujeme odporu,
jenž tvoříme nesouladnými myšlenkami.
Když se pocit úlevy začne přelévat do pocitu
radosti, štěstí a nadšení,
dává nám náš navigační systém znát,
že se nacházíme ve shodě se Zdrojem
a jsme v procesu manifestaci našich tužeb,
které brzy uvidíme i ve svém světě.
Jakmile se ale dostaneme do napětí,
hněvu a frustrace,
navigační systém hlásí,
že posilujeme odpor.
Když takto začneme chápat své emoce,
když víme, k čemu nám slouží,
když si s tím začneme hrát
a po čase se nám daří to ovládat,
je to jako bychom hráli na 2 km piano.
Může se to na první pohled zdát složité,
ale když to začneme každý den trénovat,
když si to na jakémkoliv pocitu emoce uvědomíme,
když jsme více pozorní k tomu, co cítíme,
když se i sami sebe často ptáme:
„co cítím právě teď v této situaci?“,
náš prstoklad se zjemní,
s jistotou ovládne celou klávesnici
a zahraje ty nejlahodněji znějící tóny.
Text + fotografie: Maia Špačková
———————————————————————————————————————————————————————————————————————————————–
Každý článek, který vám naše stránky nabízí, je malým dílem, jež si žije vlastním životem.
Doprovází jej vždy autorské fotografie, které vám dotváří náladu.
Záleží nám na tom, abyste se při čtení dobře cítili a měli při tom úžasný zážitek.
Stránky provozujeme na kvalitním serveru a naši technici pečují o to,
abyste mohli kvalitu zažívat z většiny vašich zařízení.
Pokud se vám stránky líbí, můžete přispět na jejich provoz.
Měsíčně je potřeba nejméně 4600,-Kč na zajištění technického provozu stránek.
Vaše finanční příspěvky nám můžete posílat na účet 1029737000/2700, VS 888
Děkujeme.
IBAN
CZ1927000000001029737000
SWIFT: BACX CZ PP
Mohlo by se vám také líbit
OSVOBOZENÍ OD PORUCH TĚLA
PŘÍČINA A NÁSLEDEK
9 komentářů
Maia
A můžeme si položit právě teď tu otázku:
„K čemu slouží lidstvu politika
a k čemu slouží lidstvu média?“
K rozjitření emocí tím žádoucím směrem.
Odstřižení lidstva od toho,
aby se jim manifestovala jejich přání.
Odstřižení lidstva od jejich přirozeného zdraví.
Odstřižení lidstva od jejich MOCI tvořit
a MOCI ovládat každý aspekt jejich života
a jejich světa. 😉
Každý máme svůj vlastní svět
a nejsme závislí na tom,
co se děje kolem nás,
kdo je právě u vesla vládnutí,
jak jsou na tom lidé finančně,
jak se daří burze,
jestli se lidským světem šíří morová rána,
nebo kdo kde válčí a s kým. 🥰
A proč jsou si individuální světy= reality tak podobné?
Protože lidé záměrně netvoří,
protože jen opisují od souseda, jak to má,
a myslí si,
že je normální to mít stejné. 😉
Ne, není to normální,
Je to abnormální.
Ale lidstvo přijalo jako normu nedokonalost,
hlásá nedokonalost,
učí děti nedokonalost,
vnucuje na každém rohu nedokonalost,
jako základ lidské ctnosti preferuje nedokonalost,
ba dokonce i pod pohrůžkou přikazuje nedokonalost.
A většina opisuje tuto nedokonalost
a považuje to za úctyhodnou vlastnost.
Ruku v ruce hlavní proud s alternativou. 😉😘
Gabriel
Vždy mne znovu překvapí, kolik lidí řeší celkem závažné věci kolem svých a i jimi vypůjčených peněz,
v řádu velikých sum a přitom se pak jdou podívat na to, co a jak dělají v podobném případu ti druzí
a opisují jeden od druhého.
Pak jsou do banky pro úvěr na svůj projekt a ta chce vidět, že to mají v té obecné šabloně, co všichni.
Opisují řešení, marketing, chování, schání známé,
aby pro ně něco udělali jako pro ty druhé a tak si tu žijeme.
Jeden člověk to kdysi pojmenoval v byznyse – same shit, different name. 🙂
A když někdo vybočí z řady, tak na něho druzí křičí, tak se to nedělá!
Podívej a opisuj!
ABSURDISTÁN ve vesmíru.
Ale když někdo zvládne jít proti těmto zaběhlých pořádkům a dosáhne úžasného výsledku,
je často obdivován a vynášen do nebes, aby následně byl jinými zase jen opisován.
Dnes jsem dokonce viděl názor, že v politických stranách jsou role lídrů nežádoucí,
protože to vytváří strany jednoho muže a to nechceme.
Co prý chceme, jsou koalice schopné kompromisů a dohod.
Ach, proč proboha nechápeme, že jen souhrn individualit, ideálně napojených na své JÁ dokáže posunout naše životy do prosperity a radosti?
A každý je a může být tou individualitou a pak obohacovat jeden druhého inspirací, ne copy paste tvorbou.
Hana
Milý Gabrieli, naprostý souhlas. A začíná to v rodině, vymanit se z kopírování vzorů od maminky, od tatínka, od tetičky… Já jsem asi naštěstí těch příkladů, které nebyly a dosud nejsou v souladu se zdrojem, měla v naší famílii tolik, že jsem si jednoho krásného dne někdy kolem věku 13 let řekla – to teda nééé! Nastalo pozdvižení – ve 13 letech ona kouří a pije? Prošla jsem si i tímhle, co nechci a pak jsem začala přemýšlet, co do sebe dávám, čím se zabývám a jak žiji a jak chci žít. Pak nastala tichá závist, že jsem tak trošku asi svobodnější v tom svém životě. Žádné nenoce v daném věku již přece obvyklé jsem také neměla. A musím říct, že přes všechny ty vývojové etapy v našem vztahu s rodinou mě asi dneska mají nejbližší i vzdálenější rádi, i když sami uznávají, že mi vůbec, ale vůbec nerozumí. Přesto vnímám, že pokukují, co ta naše holka zase dělá. Ale já moc neagituju, s tím jsem narazila už dávno, ať se zeptají, když chtějí. Takže v té rodině je to vlastně v malém jako pak v celé společnosti, na celém světě. Stačí zavřít oči, nevnímat svět venku a žít si doma ve své realitě. A není to zavírání očí před realitou, jak se mnohým může zdát, ale tvoření vlastní a lepší reality. Čím víc toho mám za sebou, tím víc vidím, co toho mám ještě před sebou, myslím tím práci na sobě a moc mě těší, že jsem si toho vůbec vědoma. Jsem zvědavá, kam to dotáhnu. 🙂 Mířím hodně vysoko, mířím ke hvězdám. Hana.
Eva Mrázková
Maio, děkuji za opět skvělý příspěvek. Všimla jsem si, kolik lidí už ví, že myšlenkou tvoří, ale netuší, že je nutné spojit myšlenku s emocí a čím silnější emoce je, tím rychlejší to má hybnost. Já ačkoliv to vím, tak se velmi často přistihnu v takové té neutrální náladě, ani veselá, ani smutná nebo naštvaná, prostě neutrální a tím pádem se vlastně nikam moc neposouvám. A jak jsem si na tu neutrální náladu zvykla, tak je těžké to změnit, protože je to moje převládající nálada. Jak z toho vystoupit? Snažím se oceňovat, ale to se mi daří, když si to uvědomím, ale když něco dělám, tak myslím na tu práci a zase spadnu do neutrální nálady. Musím se i pochválit, dřív jsem měla dost často potřebu na něco reagovat, samozřejmě hlavně na negativní věci, ale to se změnilo s tím, když jsem převzala zodpovědnost za všechno co se mi děje(-:
Maia
EVO
Moc děkuji za příspěvek. 🙂
Máš parádní otázku
a krásně jsi se strefila do tématu na můj další text,
co plánuji vytvořit o víkendu. 😉
Jinak,
parádně nás vycvičili,
abychom reagovali především na negativní věci.
S tím se asi vypořádává hodně lidí
i ti, co jsou více vědomí,
rozumí těmto textům…ale…
Přesně jak píšeš a děláš to moc dobře…
chválit se za každý krůček uvědomění
a schopnost být pozorný k emocím.
Být zodpovědný za to,
jak „odpovídám“ na okolnosti.
A zase…chválit se, chválit se, chválit se…to je velmi souladná vibrace. 🙂
A tento soulad zařídí,
že jdou věci lépe a lépe a lépe. 🙂 🙂 🙂
Hana
Milá Maio, děkuji za tento článek, taky mám období, kdy to jde hůř, jak o tom píše Eva, na druhou stranu si člověk na tom aspoň opravdu uvědomí, že i tohle nastavení se okamžitě v realitě projeví. Pořád se zdá, že být neutrálně nebo negativně naladěn je snazší, že je namáhavější být v té souladné vibraci se Zdrojem. Ale jsem přesvědčená, že je to jenom otázka těch „návyků“, jak o tom hodně mluví Joe Dispenza, že pořád jednáme podle toho, co jsme se kdysi dávno naučili, takže než se zautomatizují ty nové návyky být stále nastaven na to, kam směřuji, tak je to prostě neustálé učení. Ale také pohyb, takže vývoj. Já to moc vítám, jsem ráda, že stále více lidí aspoň tyto principy chápe, že opravdu takhle vesmírné zákony fungují. Na těchto stránkách vždycky najdu podporu, když jak se říká klesám na mysli. Když to vidím jako obraz, tak je to takový krásný zlatý žebřík a někdo výš, dva schůdky nade mnou, se otáčí, podává mi ruku a já pokračuji dál. Ty dva schůdky jsou třeba jako přečtení tohoto článku. Děkuji!!! Hana.
Maia
HANI
Děkuji za krásný příspěvek. 🙂
Je to přesně jak píšeš…ty návyky.
Když se řekne návyk,
připomenu,
jde o chemickou závislost,
o které Joe Dispenza hezky vědecky píše.
A každý,
kdo jen trochu změní návyky,
je vlastně hrdina,
který zdolal sedmihlavou saň. 🙂
Takže,
každý stupínek,
jenž vystoupáte po zlatém žebříku,
je veliký kus hrdinství,
za který je zapotřebí se náležitě ocenit. 🙂 🙂
Eva Mrázková
Maio, díky(-: Jdu se pochválit a těším se na další příspěvek od tebe (-:
Maia
EVO
šikulka. 🙂 🙂 🙂