Nadpis přesně vystihuje to, co se událo po mém oznámení záměru ukončit stránky „Já Jsem“. Mé rozhodnutí ohledně další existence stránek nevycházelo z nějakého momentálního okamžiku, ale bylo výsledkem mnohaměsíčního viditelného upadajícího zájmu o stránky,  články, apod. Mé přemítání o smyslu tohoto projektu bylo dlouhé, proto nešlo o žádné unáhlené rozhodnutí, natož o nějaké impulzivní vydírání,  jak by si to mohl někdo vykládat. A aniž bych dál cokoliv očekávala, v následujících dnech přišly velmi rychle za sebou mnohé události, které mě donutily se zastavit a uvědomit si, že je to moc silné na to, abych to mohla ignorovat a držela se svého rozhodnutí jen za cenu toho, že to bude dobře vypadat,…

Milí čtenáři a přátelé, oznamuji vám rozhodnutí uzavřít tuto kapitolu stránek. Vím, že tato doba zasáhla mnoha lidem  do jejich rodinných rozpočtů a větší míra zájmu ulpívá na tom,  jaké věci se dějí v politice, co se chystá,  nebo čím se bude strašit ohledně budoucnosti. Ticho, jemnost a láska  je přehlušena hlukem, hrubostí, strachem a obavami. Proto jsem se rozhodla ustoupit do pozadí a směřovat svou pozornost na tvoření,  které mi přináší v tuto chvíli největší radost. Tím tvořením je má kreativita šití, tvoření své vlastní módy, přivádění do života mého dávného snu, kde je vždy přítomna Energie mé JÁ JSEM Přítomnosti, a to v rostoucí tendenci a kdy z napojení cítím…

Jistě jste se setkali s tím,  Že máte nějaký „záměr“,  ale stále se vám nedaří naplnit ho v plné verzi toho, co jste si představovali. Máte pocit, že vám do toho něco zasahuje, aby vás to vracelo zpět do stavu, který chcete změnit. Někdo by si to mohl vysvětlit tím, že ten „záměr“ není v souladu s tzv. Duší. jako by Duše diktovala to,  co máme mít v tomto hmotném světě za preference. Jako by člověk neměl být svobodný, ale loutka vykonávající vůli někoho vyššího, nadřazenějšího. A touto úvahou lze dospět k závěru, že ten, kdo nám vnucuje svou vůli (Duch, Duše, Vyšší Já, Bůh), soudí naše volby a vykonává cenzuru. Je to ale také možnost,…

Začnu nejdříve pár obecnými myšlenkami,  které vzestoupily z duchovního světa. Člověk nemůže změnit OSUD a duše se vrátí domů v okamžiku,  který byl dávno předurčen. Proč jsou lidé tak upnutí na své fyzické tělo a bojí se smrti? Vždyť to, co je po smrti, je tak překrásné.  Až teprve pak začne člověk žít skutečný život. Na onom světě nemají lidé žádná omezení,  je tam klid a radost. Jsou tam svobodní a mohou všechno. Na Zemi je tolik utrpení a osud se nedá změnit. Mají se těšit na návrat domů. Těšit se na svou fyzickou smrt. Mají věřit, že smrt je vrcholem existence. Když tyto a podobné myšlenky slyším nebo čtu,  cítím, že…