Deprese – zaklínadlo moderní psychiatrie. Diagnóza, po které následuje urychlené lapení pacienta do kolotoče jednoho z nejvýnosnější farmaceutických byznysů. Proč se „drogami“ řeší lidské emoce, které byly před sta lety normální součástí lidského života? Pro začátek jsem si na internetu vyhledala, co dnes tzv. odborníci považují za depresi. A bylo to pro mě překvapení. Ve skutečnosti je tam vše, co nás naučila škola, společnost a rodina. Myšlenky typu „ jsem špatný, hloupý, neschopný, zasloužím si trest“ jsou přesně ty programy, které do nás rodina, škola a společnost vložila.  A tak řízením se  a přijmutím požadovaných pravidel sami sebe vychováte k depresi. Když prý tyto pocity trvají déle, než 14 dní, je načase dovézt…

Promluvte si se svým zubem. Zatímco může znít tento návrh směšně,  ujišťuji vás,  že velmi dobře funguje. Chci, abyste věděli,  že s vámi sdílím tento postup,  protože mnoho lidí má potíže při rozhodování o tom,  jak se pečovat o bolestivý zub,  a tento proces může skutečně přinést jasnost v tom, co zub chce, abyste udělali. Dokonce i po zvážení všech přístupných informací  se můžete stále cítit bezradní,  co pro váš bolestivý zub můžete udělat.  Možná se ptáte,  jestli existuje nějaká naděje.  Mnohokrát v těchto situacích máte různé možnosti.  A to vyžaduje uvolnění vašeho úsudku,  abyste věděli,  která volba je pro vás nejlepší. Zvažte zahájení vnitřního dialogu se zubem.  To je velmi…

Asi mnozí z nás v dětství slyšeli: ty jsi celá babička, nebo dědeček, nebo celý táta či maminka, no jo, to se již nezmění, s tím jsi se narodil/a. Myslíte si, že váš obličej souvisí s genetikou? A co když vůbec ne? Zní vám to přitažené za vlasy? Co když většinu stavby vaší tváře ovlivňuje jen jediný sval v těle a tím je váš jazyk? Mohlo by mít umístění jazyka vliv na stavbu kostí? Jak se ukazuje, ovlivňuje všechny části obličeje. Možná i více…má vliv i na to,  jak snadno budete držet rovně páteř, jak pevné budete mít břicho a hýždě a to, jakou chůzí kráčíte. Existuje něco, jako správné držení jazyka v ústech. Když nemluvíte…