Jájsem.com

Když k vám přichází nápady,  přichází ve chvíli,  kdy je vaše shoda se Zdrojem velmi silná.  Reagovat na ně později je méně produktivní, protože ta reakce již nemusí vycházet ze stejně silného souladu. Lepší je využít tu vlnu, která vám umožní dát nápadu větší hybnost, aby se vše mohlo organizovat ve směru manifestace toho, co je na cestě k vám.  A tak ve chvíli,  kdy přijde nápad  je i ta nejlepší chvíle na něj reagovat.  Váš Zdroj vám neříká:  Hezky si to zapiš a až budeš mít čas,  tak se na to podívej.“  Váš Zdroj vám tím říká:  „Víš o té věci, co chceš?  Tak tady je část cesty nejmenšího odporu,  která…

Čas v naší časoprostorové rovině existuje proto,  abychom mohli lépe vnímat naše pokroky a tvoření.  Má nám pomoci se lépe zaměřit  a jasněji si uvědomovat náš posun v tom,  co sami sobě dovolíme a připustíme. Mnoho lidí však bere čas jako vládce nad jejich životy  a přisuzují času mnohem větší sílu, než má. Myslí si, že čas stojí za tím, že jejich fyzická těla chátrají  a jednoho dne musí z tohoto světa odejít.  Pod tíhou tohoto vnímání se celý život stresují pod vlivem myšlenky,  že na všechno mají málo času.  Na takový způsob uvažování je navázáno nejedno lidské neštěstí,  nedorozumění a pocit nedostatku. Tento program se předává z generace na generaci  a již maličké…

Velmi ráda jezdím s partnerem do „našeho“ borovicového lesa.  Toto krásné dlouhé léto jsme si to velmi vychutnali. Pokaždé, když vkročíme do tohoto lesa, ihned nás pozdraví strakapoud: “Cha,cha,cha“.  Bereme s sebou vždy nějakou knížku s Abrahámovým učením,  pak si sedneme na své oblíbené místo, kde je zvláštně tančící borovice a krásná mladá břízka,  a nahlas si předčítáme.  V tu chvíli vznikne zvláštní ticho a naslouchá i les kolem dokola.  Sem tam si to přižene nějaký zvědavý lesní mravenec,  brouk, nebo nás okukuje nějaký ptáček z nedaleké větvičky.  Mám ráda procházky v lese,  ale nápad chodit si do lesa číst Abrahama,  byl jedním z nejlepších, co jsem měla na téma „kam jít na procházku“.  Ladění z takovéto…

Většina z vás bude se mnou souhlasit, pokud napíši, že nalezení stavu TEĎ sám v sobě je tou nejlepší cestou být plně vědomý a přítomný ve své existenci a že tento stav nám navozuje vnitřní klid a plnou vládu nad našimi emocemi, které jsou tím raketovým pohonem k tomu, abychom tvořili podle svých vlastních představ. A přitom, každá lidská bytost „tvoří“ v každém okamžiku svého bytí. Jsme však pohlceni okolním světem, myšlenkovými vzorci a emocemi natolik, že málokdo na této planetě tvoří „plně vědomě“ a málokdo má kontrolu nad tím, co cítí. Na rozdíl od zvířat a rostlin, lidé jsou tím, kdo zde tvoří svou realitu. Tvoříme každou myšlenkou, každým slovem a především každou…